SLP 02 (2013)

Též v zahraničí se objevují četné problémy spojené s identifikací určitých kategorií osob jako zaměstnanců. Pokud tuto otázku nevyřeší zákonodárce přímo přiznáním pracovněprávního statusu, používá judikatura k jejich klasifikaci buď modifikovaný test nadřízenosti (např. italský koncept eterodirezione, 1060 francouzská koncepce servi- ce organisé, 1061 či německá Fremdnützikeit 1062 ), nebo jiný test, zejména test pracovní smlouvy a test ekonomické reality. Přes existenci těchto zásadních výzev pro moderní pracovní právo je nutno zdůraznit, že test nadřízenosti zaměstnavatele zůstává v české i zahraničních úpravách 1063 nejdůležitější pomůckou při identifikaci závislé práce a je takto úspěšně dlouhodobě používán jak tuzemskými, tak zahraničními soudy. ͭ. Koaliční svoboda V odborné literatuře je celkem shoda v chápání koaliční zásady jako základní zá- sady pracovního práva. 1064 Tato zásada sice nebývá obvykle zmiňována jako soukro- moprávní zásada, její působení lze však vysledovat v úpravě tvorby vůle kolektivů. 1065 V pracovním právu má koaliční svoboda přinejmenším dvojí význam. Historická zku- šenost jednoznačně potvrzuje, že v nacistickém 1066 i komunistickém režimu shodně došlo v rámci boje o uchopení moci nejprve k potlačení svobodné činnosti zástupců zaměstnanců (jako potenciálních zdrojů boje proti totalitnímu režimu). Zástupci za- městnanců, ať již v podobě podnikových rad, závodních rad či odborových organizací, byli záhy rozpuštěni nebo násilně sjednoceni v jednotné postátněné organizaci. Proto 1060 Vedle klasických součástí nadřízenosti jsou jako subsidiární (pomocné) znaky používána inkorporace do organizace práce zadavatele práce, absence hospodářského rizika u pracovníka, povinnost dodržovat určené pracovní hodiny a výkon práce prostředky a s materiálem nepatřícím pracovníkovi. 1061 Předmětem posouzení již není pouze samotná práce, ale právo jedné smluvní strany jednostranně a při- tom závazně stanovit pro druhou smluvní stranu (pracovníka) pracovní podmínky zahrnující místo výkonu práce, doba práce a pracovní nástroje. Dochází tak ke kombinaci testu nadřízenosti a integrace. Soudy však zohledňují též cíle výdělečné činnosti a tedy fakt ekonomické závislosti pracovníka na za- davateli práce. Tak rozhodnutí Cour de cassation č. 5371 z 19. 12. 2000. Dále srov. Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 151 a 152 a tam zmíněnou judikaturu. V rozsudcích č. 5034, 5035 a 5036 ze 4. 12. 2001 Nejvyšší soud dokonce za zaměstnace považoval též frenčízanty, kteří práci konali v prostorách určených společností za podmínek a cen stanovených touto společností. 1062 Jde o právo zadavatele práce uzpůsobit výkon práce pracovníka takovým způsobem, aby byl funkční a užitečný z hlediska účasti pracovníka ve výrobním procesu. 1063 Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 16. Dokument dostupný na adrese uvedené v použité literatuře. 1064 Galvas, M; Gregorová, Z.; Hrabcová, D.: Základy pracovního práva, str. 22. Barancová, H.: Ústavní právo svobodně se sdružovat a současný stav kolektivního pracovního práva v Slovenskej republike. v České republice. In: Právo a zaměstnaní, č. In: Právo a zaměstnání, č. 1/2002, s. 1/2002, s. 14. 14. Srov. čl. 18/1 polského zákoníku práce. 1065 Hurdík, J.: Zásady soukromého práva, str. 68. 1066 Stalo se tak na základě tajného přípisu vůdce DAF (Führer der Deutschen Arbeitsfront) Roberta Leye z 21. 4. 1933, k rozbití svobodných odborů došlo 2. 5. 1933. Kranig, A.: Lockung und Zwang Zur Arbeitsverfassung im Dritten Reich, in Schriftenreihe der Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte č. 47, Stuttgart, Deutsche Verlags-Anstalt, 1983, str. 20.

203