SLP 02 (2013)

odesílatele. Pokud jde o telefonický hovor, pak je podstatně snížena nebezpečnost jed- nání včasným upozorněním dotčených osob o zavedení sledovacích opatření. 157 V pří- padě sledování pohybu zaměstnance na internetu je přípustné monitorovat (nahodile) datum, hodinu a čas strávený prohlížením určité www stránky. Vhodná, velmi efek- tivní a právně bezvadná je předchozí blokace určitých pro výkon práce nepoužitelných www. stránek či domén. ͯ.Ͳ Způsob provedení sledovacích opatření Zaměstnavatel je oprávněn provádět pouze otevřené sledování. Část odborné litera- tury, která připouští též skryté sledování, získala silnou podporu v recentním rozsudku Nejvyššího soudu. 158 ESLP v této souvislosti hovoří o „oprávněném nebo přiměřeném očekávání na soukromí“ nebo o „předvídatelnosti“ zaměstnance, že jeho jednání má povahu soukromou. 159 Zaměstnavatel je proto povinen předem informovat zaměst- nance o rozsahu kontroly (jaké údaje budou shromažďovány) a o způsobech jejího provádění (kde a po jakou dobu budou shromážděné údaje uschovány, kdo k nim má přístup, kdo bude provádět kontrolu, které údaje se budou dlouhodobě archivovat, jaká jsou bezpečnostní opatření na zabránění neoprávněného přístupu atd.). Měl by tak učinit rozmístěním informativních cedulí a dále podrobnou úpravou ve vnitřním předpise (či kolektivní smlouvě). Půjde-li o zavedení sledovacího systému, který bude uchovávat informace sloužící k identifikaci osob, pak lze z rozhodnutí a stanovisek UOOU dovodit následující obecná doporučení. 160 Před zavedením sledovacích opat- ření je nutno oznámit úmysl zpracovávat osobních údaje UOOU. Sledování je mož- no provádět pouze namátkově, zaměstnanec musí mít šanci „uniknout“ (tzv. princip „fair play“). Sledovat lze prostory, kde došlo k protiprávnímu jednání (např. opako- vané krádeže) nebo jde o plnění povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy (např. zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Nelze použít jiný méně do soukromí zasahující prostředek. K tomuto kritériu tzv. invazivnosti sledo- vacích opatření je možno uvést, že sledování výkonnosti zaměstnanců je povinností vedoucího zaměstnance. Především tento zaměstnanec by měl být přítomen na pra- covišti a soustavně sledovat výkonnost podřízených zaměstnanců. Kontrolu poříze- ných záznamů bude provádět komise, jejímž členem bude také zástupce zaměstnanců; kontrolu je nutno provést zpravidla druhý den po pořízení záznamu, nejpozději však do 14 dnů. Ihned po zjištění protiprávního jednání musí zaměstnavatel učinit ozná- mení na policii, případně jiných příslušných orgánech. Dlouhodobě lze archivovat pouze pozitivní záznamy (důkaz o protiprávním jednání, dochází ke změně důvodu evidence a archivace těchto osobních údajů). Pokud je předmětem kontroly výkonnost zaměstnance či na záznamu mohou být obsaženy záznamy zaměstnance, je vhodné ta- 157 Srov. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1009/98. 158 Srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011. 159 ESLP rozsudek Halfordová v. Spojené království, Příloha časopisu Soudní Judikatura, 2000, č. III, Přehled judikatury ve věcech ochrany osobnosti, s. 33. 160 Zejména Stanoviska č. 6/2002, 1/2003, 4/2004, 1/2006, 1/2007 a 2/2009.

39