SLP 02 (2013)

pracovníky jen tehdy, jsou-li k němu v poměru mzdovém. 419 Dále lze upozornit, že dle bodu 8 a 13 písm. b) Doporučení je existence pracovního poměru primárně otázka fak- tická vztahující se ke způsobu výkon práce a odměňování zaměstnance. Takto by bylo možno pokračovat též u ostatních vypuštěných znaků, což však uči- níme až v rámci jednotlivých kapitol věnovaným těmto znakům. Obecně lze poukázat na odlišnou historii, tradici a mezinárodní zkušenosti, proto i když tyto zmíněné znaky přestaly být od 1. 1. 2012 explicitní součástí definice závislé práce, nelze na jejich ana- lýzu rezignovat. Jelikož se zpravidla skutečně jedná o pojmové znaky výkonu závislé práce, ať již to ust. § 2 odst. 1 ZP výslovně stanoví či nikoliv. Tyto znaky dotvářejí pra- covněprávní vztah zaměstnance a zaměstnavatele a obtíže s jejich prokazováním v praxi jim nemohou upřít rozlišovací funkci v hraničních případech, což ostatně prokazuje též recentní judikatura Nejvyššího správního soudu. 420 ͯ. Povaha definice závislé práce Definice závislé práce je upravena zákonem. 421 V důvodové zprávě k novele ZP bylo v souvislosti s redefinováním závislé práce zdůrazněno, že povaha definice závislé práce i v navrženém upraveném znění má nařizující (kogentní). 422 S účinností od 1. 1. 2012 došlo k další změně, která zásadně omezuje vliv vůle smluvních stran (tradičně v pra- covním právu opomíjený, a to zejména pro představu o jejich nestejné vyjednávací síle). Zákoník práce obsahuje nejen, jako dříve, zákaz zaměstnance vzdát se předem svých práv, ale nově zaměstnanec nemůže dle ust. § 346c ZP zaměstnavatele vůbec zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné, odměnu za pracovní pohotovost a náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvis- losti s výkonem práce. Účastníci se působnosti ZP nemohou vyhnout simulovanou volbou jiného občan- skoprávního či obchodněprávního smluvního typu (např. smlouvy o dílo či smlouvy o sdružení). 423 V případě sporu soudy zjišťují skutečnou vůli stran takové smlouvy a jimi 419 B. 9192/1896. Dále srov. Benjamin, P.: Subordination, Parasubordination and Self-Employment: A Comparative Study of Selected African Countries in Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 109. 420 Srov. judikaturu ke znaku soustavnosti, jenž rovněž není v legální definici explicitně zmíněn. Z poslední doby tak rozsudek NSS ze dne 5. 12. 2012, č.j. 3 Ads 65/2012-30. 421 Legální definice se použije vždy, pokud bude pro pracovněprávní vztah rozhodné české právo. Srov. Gamillscheg, F.: Internationales Arbeitsrecht (Arbeitsverweisungsrecht), sv. 27, Berlin, Max-Planck- Institut für ausländisches und internationales Privatrecht, 1959, str. 58-59. 422 Tisk 411 PS PČR, zvláštní část bod 4, str. 116. 423 Srov. čl. 22 odst. 1 polského zákoníku práce a obdobné závěry polské dokríny. Srov. Mitrus, L.: Flexicurity und das polnische Arbeitsrecht, Recht der Internationalen Wirtschaft, 2008, č. 8, str. 524. Tento závěr platí také v německém pracovním právu. Srov. Niebler, M.; Meier, H.; Dubber, A.: Arbeitnehmer oder freier Mitarbeiter? Grundlagen und Praxi des Arbeitsrechts, Berlin, Erich Schmidt 1994, str. 43. K stej- ným závěrům německé judikatury viz rozsudek BAG ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. 5 AZR 447/92.

87