SLP 03 (2013)

Tento pozvolný proces zároveň doprovází mnohem častější výskyt extrémních krátko- dobých zvýšení hladiny, k nimž dochází zejména při silných bouřích 52 a která zaplavují pobřežní oblasti hluboko do vnitrozemí. Výše uvedené projevy globálních klimatických změn způsobují nejen vysoké mate- riální ztráty, ale zejména proměňují životní prostředí oblastí, které jsou jimi zasaženy, a tím zásadně ovlivňují životy jejich obyvatel. Zdroje pitné vody se stávají hůře do- stupnými, půda ztrácí úrodnost, mizí rostliny a živočichové. Obecně existují pouze dva způsoby, jak se s takovými změnami životních podmínek vyrovnat: přizpůsobení se a přesídlení. Vzhledem k tomu, že první z nich není v případě zásadních změn životního prostředí možný, zůstává přesídlení v mnoha případech jedinou možností. Přesidlování osob (jednotlivců či skupin) z důvodu narušení životního prostředí je označováno jako environmentální migrace ( environmental migration ), resp. migra- ce vyvolaná environmentálními důvody ( environmentally-induced migration ). Obecně přijímaná definice těchto pojmů chybí, largo sensu však zahrnují tak rozmanité příčiny přesidlování, jako jsou přírodní či průmyslové katastrofy, pozvolná degradace život- ního prostředí či rozvojové projekty typu přehradní nádrže Tři soutěsky na řece Jang- c’-t’iang v Čínské lidové republice. Stejně jako migraci z jiných důvodů lze i environ- mentální migraci dále kategorizovat podle tří základních kritérií, kterými jsou délka trvání (dočasná x trvalá), cílová destinace (vnitřní x vnější, tedy v rámci jednoho státu, či do jiného státu) a možnost volby migrujících osob (nedobrovolná, nucená x dobro- volná, „motivovaná“). Migrace z environmentálních důvodů není novým fenoménem (z důvodu zhoršení dostupnosti zdrojů opouštěl člověk svá sídliště od pravěku), v souvislosti s globální- mi klimatickými změnami však nabývá zcela nových rozměrů, a to nejen z pohledu kvantitativního (četnost událostí spouštějících migraci a počet migrujících osob), 53 ale i kvalitativního (rozmanitost příčin migrace a jejích důsledků). Jakkoli může být výše uvedené široké pojetí environmentální migrace přínosné pro její odlišení od pře- sidlování z jiných důvodů, z hlediska právního může být kontraproduktivní, neboť směšuje právně a fakticky odlišné situace vyžadující rozdílná řešení. 54 Neurčitá definice výrazu environmentální migrace zároveň ztěžuje úvahy o rozsahu povinnosti prevence 52 SOLOMON, S. (ed.). Climate change 2007: the physical science basis : contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [online]. New York: Cambridge University Press, 2007, s. 414. Dostupné z: http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/ wg1/ar4_wg1_full_report.pdf [cit. 2013-07-31]. 53 Dle odhadů opustí do roku 2050 své domovy z environmentálních důvodů 50 až 350 milionů osob (dokument Climate change and its possible security implications. Report of the Secretary-General [online] . A/64/350, září 2009, s. 15. Dostupné z: http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/64/350 [cit. 2013-07-31]). 54 Srov. např. situaci vnitřní dočasné migrace v důsledku hurikánu Katrina, který v roce 2005 zasáhl jiho- východ Spojených států amerických, se situací vnější trvalé migrace, která potenciálně hrozí obyvatelům nízko položených ostrovních států z důvodu zvyšování hladiny oceánů.

26