SLP 03 (2013)

bu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu […] a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“ 57 Po přečtení shora citované části článku Úmluvy o právním postavení uprchlíků se ukazuje, že vtěsnat tzv. environmentální uprchlíky / migranty do citované definice je velmi problematické. Bližší rozbor této problematiky však obsahuje třetí kapitola. Dalším termínem, který nečiní potíže, protože je dlouhodobě ustálen a přesně po- psán v mezinárodní smlouvě, je osoba bez státní příslušnosti / apatrida . Popis toho- to termínu obsahuje Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti, 58 která za apatridu označuje „osobu, kterou žádný stát podle svých právních předpisů nepovažuje za svého občana. “ 59 Tímto vymezením však končí seznam užívaných termínů, na nichž se široká řada pramenů mezinárodního práva shodne. U všech dalších pojmů se už jedná o doktrinární definice, které se liší téměř autor od autora. Zřejmě nejobecnějším termínem pro účely vymezení pojmů používaných v tomto příspěvku je migrant . Už z pojmu vyplývá, že se jedná o osobu, která se pohybuje. Na základě celé řady kritérií pak termínu migrant lze přidělit atributy, např. podle motivace migrace (ekonomický, environmentální, politický atd.), podle toho, zda při migraci dochází k překročení státní hranice, či nikoliv (vnější, vnitřní 60 ), či podle dal- ších kritérií nebo jejich kombinací – dobrovolný, nedobrovolný apod. Termín migrant bývá rovněž postaven do protikladu proti termínu uprchlík, kdy „ [u] prchlíci jsou mimo zemi své příslušnosti ‘z důvodu oprávněných obav z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo pro určitý politický názor‘ [vynechána poznámka pod čarou] , zatímco migranti se pohybují do jiné země z ostatních důvodů. “ 61 Lze nalézt i názory, že uprchlík je osoba, která prchá ne- dobrovolně, zatímco migrant přesidluje dobrovolně. Tento názor však nelze ve vztahu k environmentálním migrantům / uprchlíkům akceptovat, neboť, jak bude dále ukázá- no, osoby postižené stoupající hladinou oceánů, budou nuceny „uprchnout“ ze svých zemí (a to nedobrovolně ), ačkoliv se do definice uprchlíků přesto nevejdou. V tomto příspěvku se termínem migrant rozumí jakákoliv osoba, která se pohybuje, a to včetně uprchlíků. Pro další vymezení slouží atributy. 57 Čl. 1 A/2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, zveřejněné pod č. 208/1993 Sb. (vzhledem k ne- přesnosti použitého slovního výrazu v překladu protokolu měnícího definici, je zde text uveden tak, aby nemátl čtenáře). 58 Sdělení MZV ČR č. 108/2004 Sb.m.s., o sjednání Úmluvy o právním postavení osob bez státní přísluš- nosti. 59 Ibid. čl. 1. 60 Pro toto rozdělení jsou vhodnější anglické termíny external a internal , které však v doslovném českém překladu mají spíše odlišný význam. 61 PFEIFFER, S. Environmental Refugees: How to Ensure Adequate Legal Protection? [online]. LL.M. Dissertation. University of Bristol. 2008, s. 5. Dostupné z: http://www.academia.edu/1102742/Environmental_Refugees_How_to_ensure_adequate_legal_protec- tion [cit. 2013-07-31].

29