SLP 03 (2013)

Prováděcím zákonodárstvím upravená „spravedlivá“ odměna je tak stále ve skutečnosti odměnou minimální, a proto je nutno ji řadit do zásady ochrany slabší strany. 227 ͻ. Národní úprava minimální mzdy Institut minimální mzdy byl zaveden 228 novelou zákona č. 65/1965 Sb. zákoník práce v roce 1991. 229 Od této doby v podstatě platí, že mzda, plat nebo odměna z do- hody nesmí být nižší než minimální mzda, což je v souladu s mezinárodně chápaným pojmem minimální mzdy jako nejnižší odměny za práci garantované právem. 230 Do mzdy a platu se dle platné úpravy pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za prá- ci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Z české pracovněprávní úpravy pak především vyplývá, že nedosáhne-li hrubá mzda zaměstnance po odečtení mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu doplatek. Odměna z dohody, resp. její část připadající na hodinu, se porovnává s minimální mzdou zásadně celá, což dle výkladu renomovaných autorů platí i v případě, že by v příslušné dohodě byly sjednány stejné složky, které se do mzdy a platu pro účely doplatku do minimální mzdy nezahrnují. 231 Tato skutečnost značně poškozuje zaměst- nance pracující na základě některé z dohod o práci konané mimo pracovní poměr, což jsou často právě občané třetích států. Ke mzdě přísluší zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodi- nu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje zákoník práce sjednáním, stanovením nebo určením formy doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy. 232 Stejně tak u dohody o pra- covní činnosti nebo o provedení práce připouští zákoník práce pouze jednu formu doplatku – doplatek ve výši rozdílu mezi výší odměny připadající na jednu hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. 227 Tak BARAN, K. W.; ĆWIERTNIAK, B. M.; DÖRRE-NOWAK, D.; WAŁCZAK, K.: Prawo pracy, str. 64. 228 Byť se obvykle uvádí, že minimální mzda byla poprvé na území České republiky zavedena v roce 1991, má tento institut zde i své předchůdce. Srov. vyhlášku č. 255/1920 Sb. z. a n. o mzdách zašití v konfek- ci textilního zboží, objednaného vojenskou správou. Dále např. LAJTKEPOVÁ, E. 2010. Minimální mzda a trh práce. Acta oeconomica pragensia, roč. 18, č. 1, s. 3-20. 229 Srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 3/1991, všeobecná část. 230 ILO: Minimum Wages, Wage-fixing machinery, application and supervision, Mezinárodní úřad práce, Ženeva, Mezinárodní konference práce, 79. zasedání, 1992, zpráva III, část 4b, str. 10. 231 Srov. výklad E. ROTHOVÉ in BĚLINA, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2012, str. 590. 232 Pro plat stanoví ZP jedinou formu, a to měsíční plat. Od této formy se nelze odchýlit (srov. ust. § 122 odst. 1 ZP), a proto i doplatek do minimální mzdy se zaměstnanci poskytuje zásadně ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou.

70