SLP 04 (2013)

rozumem, který určuje obecné přirozenoprávní a morální principy, a lidskými pocity, které sledují obecné blaho v konkrétních podmínkách lidské společnosti. Voltaire se hlouběji nezabýval otázkou míry , do jaké mohou lidské pocity ve jménu obecného blaha omezit morální či přirozenoprávní principy. V názorech na Boha a náboženství (křesťanství) si Voltaire ve svých dílech dosti pro- tiřečil. 180 Obecně lze říci, že Voltaire byl „klasickým“ osvícenským deistou. Na jedné straně ostře napadal nejen katolickou církev, 181 ale i celé pozitivní křesťanství jako pro- dukt lidské nevědomosti a zkaženosti. Zpochybnil přitom i věroučné základy křes- ťanství v Novém Zákoně. 182 Na druhé straně si ale dobře uvědomoval nezbytnost víry v Boha a náboženství pro zachování základních morálních pravidel a řádu ve společ- nosti. 183 Z těchto praktických důvodů stál v rámci deismu – přes svůj útočný antikle- rikalismus – na jeho umírněnějším křídle. Proto na jedné straně odmítal křesťanský fanatismus, pověry a zázraky, 184 ale na druhé straně odmítal ateismus. 185 Proti jednotli- vým křesťanským konfesím, jejichž odlišná pojetí víry pokládal za důkaz nesprávnosti 180 „Určit, jaký opravdu byl Voltairův názor ve věci kréda, je ve skutečnosti výjimečně obtížné. Neustále a beze slůvka omluvy si protiřečil.“ (JOHNSON, P.: Dějiny křesťanství , op. cit., s. 328). 181 Slavný je jeho výrok na adresu katolické církve: „Zničte tu nestoudnici!“ „Voltaire … vyhlásil církvi boj na život a na smrt ( écrasez l‘ infâme) . Toto popuzování mělo krvavou dohru ve Francouzské revoluci.“ (FRANZEN, A.: op. cit., s. 242). 182 I. Tretera píše o Voltairových názorech: „Voltaire nejvíce proslul jako odpůrce křesťanství, jako ostrý kritik katolické církve a jejího náboženství. … Voltaire provádí kritiku bible. Velmi ostrými slovy v ní napadá některé rozpory, pověru a absurditu zázraků. … Ježíše Krista pokládá za ,obyčejného člověka‘ bez jakýchkoli sakrálních, nadpřirozených rysů. Původ oficiálního náboženství shledává v nevědomosti na straně jedné a v zištných motivech na straně druhé. … Toto náboženství vzniklo, když se první hlu- pák sešel s prvním podvodníkem. ,Opírá se o spleť těch nejbanálnějších klamů vymyšlených tou nejpodlejší sebrankou.‘ …Theologii považoval za pavědu, jež má být odstraněna stejně jako magie či věštecká hůlka: ,Theologie nikdy nesloužila ničemu jinému nežli k převracení mozků a někdy i států. Ona jedině dělá atheis- ty.‘ “ (TRETERA, I.: op. cit., s. 342-343, s odkazem na: VOLTAIRE, F.-M.: Myslitel a bojovník. I. Výbor z díla. Př. J. B. Kozák a V. T. Miškovská. SNPL, 1957, s. 512). 183 P. Johnson cituje Voltaira: „Nevěřit ve vůbec žádného boha … by bylo strašlivou chybou; chybou, jež je s dobrou vládou neslučitelná.“, přičemž dále sám píše: „Voltaire si – stručně řečeno – dával vždy pozor, aby zdůrazňoval společenskou potřebu existence božství a aby se tak vyhnul pádu do osvícenské pasti. Byl také příliš dobrým historikem, než aby se domníval, že je pravděpodobné, že samotný rozum se uká- že pro lidstvo být spolehlivým vodítkem“ (JOHNSON, P.: Dějiny křesťanství , op. cit., s. 329, s obecným odkazem na VOLTAIRE, F.-M.: Esej o mravech a duchu národů ). 184 RÖD, W.: op. cit., s. 227. 185 „V této souvislosti zaměstnává Voltaira opakovaně otázka, zda může existovat společnost atheistů. Kdyby byla taková společnost složená z filozofů, kteří dbají zákonů z důvodu rozumového nahlédnutí, pak by musela být považována za možnou; v každém jiném případě je k účinnému dodržování řádu potřeba víry v trestajícího Boha. I kdyby existovaly národy bez víry v Boha, nedisponovaly by žádným společenským řádem v užším slova smyslu, a tvořily by svazek barbarských lidojedů.“ (RÖD, W.: op. cit., s. 229, s od- kazem na: VOLTAIRE, F.-M.: Œuvres complètes de Voltaire, Nouv. Édit., conforme pour le texte à l’édition de Beuchot , op. cit., XVII, 456). I. Tretera cituje Voltaira: „Chci, aby můj správce, můj krejčí, lokaj a má žena sama věřili v Boha; myslím si, že budu méně okrádán a méně podváděn.“ (TRETERA, I.: op. cit., s. 343, bez odkazu na konkrétní zdroj citace).

39