SLP 04 (2013)

– osvobození vírou má za následek nejen svobodu duchovní, ale i svobodu občanskou, tj. svobodu před mocí králů. Králové tudíž nejsou nikým více než služebníky, a podle toho také mají vládnout. 312 V amerických koloniích protestantismus výrazně, leč přirozeně prostupoval celou společností a jejím životem. Protestantské církve byly přinejmenším od konce 17. sto- letí prakticky odděleny od státu a postrádaly světskou moc 313 (teokratická puritánská zřízení v Massachusetts a Connecticutu byla výjimkami a byla zrušena na konci 17. sto- letí). 314 Přitom Američané – ve srovnání i s těmi nejliberálnějšími státy západní Evropy – uznávali a požívali mimořádnou náboženskou svobodu, která se týkala i Židů, avšak s výjimkou převážně katolického Marylandu nikoli katolíků. 315 Je však třeba upřesnit, že v řadě kolonií, zejména v jižních koloniích, kde byla formálně anglikánská církev státní církví, neměla tato svoboda právní formu, ale podobu faktické tolerance. Za druhé: V 18. století bylo myšlenkové ovzduší v koloniích ovlivněno osvícenskou filozofií , zejména teorií J. Locka o společenské smlouvě, přirozených právech člověka a právu na odpor, a ovšem také deismem . 316 Tyto progresivní myšlenkové směry rezo- novaly s americkým pojetím svobody a individualismu, a to přibližně ve dvou rovinách s různým účinkem. 317 Jednak se rozšířily v myšlení části vzdělaných vrstev společnos- ti (elit); někteří „otcové zakladatelé“ byli osvícenskými deisty, například B. Franklin, T. Jefferson, J. Madison a T. Paine. Jednak uvolnily (liberalizovaly) do té doby poměr- ně přísné kalvinistické myšlení velké části amerických puritánů, kteří se pod tímto vlivem celkově mírnili, popřípadě se odštěpovali od svých původních církví a zakládali 312 KOMÁRKOVÁ, B.: op. cit., s. 102. 313 „Církev pronikavě ovlivňovala život města, avšak na rozdíl od anglikánské církve neměla prakticky vzato žádnou světskou moc. Ačkoli je tedy puritánská Nová Anglie často nazývána teokracií, církev byla v podstatě oddělena od státu s tou výjimkou, že městští usedlíci platili daně na její podporu.“ (TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 45). 314 „V Massachusetts a v Connecticutu byla puritánská církev po desetiletí totožná se státem, ovládala státní správu a zřídila vlastní přísnou církevní despocii. …Tento církevní stát v Massachusetts, ovládaný kněžími a soudci, se udržel s postupně se zmenšující přísností až do r. 1691, kdy (král) William a (krá- lovna) Mary poskytli novou ústavu, podle níž se Massachusetts stal korunní provincií.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 26-27). „Ale postupně byla původní přísnost novoanglického života zmírněna. Obchod přinášel nejen bohatství, ale také nové ideje. … Ale vidíme také, jak ponenáhlu stará puritánská přísnost ustupuje před novou dobou.“ (NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 35-36). 315 NEVINS, A. – COMMANGER, H. S.: op. cit., s. 23-28, 31. HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 98-100. 316 TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 52-53, 61. HUNTINGTON, S. P.: Kam kráčíš, Ameriko? , op. cit., s. 71, 76, 110. 317 „Velké (náboženské) probuzení stejně jako osvícenství uvedlo do pohybu proudy, které dosud hýbou ame- rickým životem. … Oba směry zdůrazňovaly sílu a právo individuální volby a lidového odporu vůči za- vedené autoritě a oba vzbudily naděje, že Amerika se stane zaslíbenou zemí, v níž mohou lidé dosáhnout dokonalosti ve víře či rozumu, popřípadě v obém.“ (TINDALL, G. B. – SHI, D. E.: op. cit., s. 57).

58