SLP 05 (2013)

V Evropské unii vygradoval spor ohledně aplikovatelnosti lidskoprávních standar dů vůči osobám postiženým sankcemi OSN zejména v rámci řízení před Soudním dvorem EU ve věci stížnosti saúdskoarabského občana Yassina Abdullaha Kadi , který napadl sekundární akt práva EU provádějící rezoluci Rady bezpečnosti OSN. 35 Dva roky před prvním rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci Kadi došlo k dílčím úpra vám procesních záruk osob, vůči nimž se uplatňují sankční mechanismy na základě rezoluce Rady bezpečnosti č. 1267 (jedná se o osoby napojené na Taliban, Al-Kajdu a Usámu bin Ládina). Sekretariát OSN zřídil kontaktní místo, kam mohou jednotlivci podávat stížnosti proti zařazení na seznam Výborem pro sankce zřízeným na základě rezoluce 1267. Každá stížnost je pak následně cestou státu, jíž je dotčená osoba obča nem, předána státu, který zařazení osoby na seznam navrhl. O stažení jména osoby ze seznamu může na žádost kteréhokoliv státu Výbor pro sankce hlasovat. 36 Jak plyne ze stručně popsaného procesu výmazu osoby ze seznamu Výboru pro sankce, s výjimkou podání žádosti jednotlivcem je celý následný proces ovládán hlasováním států zastou pených v tomto výboru, a má tedy daleko k přezkumu nezávislým soudním orgánem. Přestože i v současnosti po určitých drobných úpravách procesu výmazu osob ze sankč ního seznamu 37 nepovažuje Soudní dvůr EU tento proces za odpovídající standardům lidských práv v EU, 38 k jistému posunu ve prospěch ochrany lidských práv osob pode zřelých z napojení na terorismus došlo. Hodnocení příklonu k ochraně procesních práv je přitom třeba vnímat zejména v kontextu politické citlivosti celého tématu. Připuštění obhajoby osob podezřelých z napojení na terorismus totiž logicky vyvolává nelibost Rady bezpečnosti z důvodu, jednoho rána probudí a z důvodů, které nejsou odhaleny jemu ani čtenáři, je zadržen a obžalován z nespecifi kovaného zločinu. “ – cit. dle: KRISCH, N.: Beyond Constitutionalism… , str. 159. 35 Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. září 2008 – spojené věci C-402/05 P a C-415/05 P Yassin Abdullah Kadi a Al- Barakaat International Foundation proti Radě a Komisi , rozsudek Soudního dvora ze dne 18. července 2013 – spojené věci C-584/10 P, C-593/10 P a C-595/10 P Evropská komise a další proti Yassinu Abdullahu Kadi (rozhodnutí Kadi II) . 36 V podrobnostech viz FARRALL, J. M.: United Nations Sanctions …, str. 222. 37 Srov. KRISCH, N.: Beyond Constitutionalism… , str. 159. 38 V odst. 135 rozsudku ze dne 18. července 2013 ( Kadi II) uvádí: „ Dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu vyžaduje, aby příslušný unijní orgán sdělil dotyčné osobě shrnutí důvodů poskytnu té Výborem pro sankce, o které se opírá rozhodnutí o zápisu nebo ponechání jména uvedené osoby na seznamu v příloze I nařízení č. 881/2002, aby této osobě umožnil vyjádřit se účinným způsobem k tomuto shrnutí a dů sledně a nestranně přezkoumal opodstatněnost uplatňovaných důvodů ve světle vyjádření a důkazů případně předložených touto osobou, které svědčí v její prospěch. “ Následně po podrobném přezkoumání jednotlivých skutečností odůvodňující zařazení pana Y. A. Kadi na sankční seznam výše uvedeného nařízení Soudní dvůr EU shrnuje: „ Z analýzy obsažené v bodech 141 a 151 až 162 tohoto rozsudku vyplývá, že žádné z tvrzení uváděných v neprospěch Y. A. Kadiho ve shrnutí důvodů poskytnutém Výborem pro sankce nemůže odůvodňovat přijetí omezujících opatření vůči této osobě na úrovni Unie, a to vzhledem k nedostatečnému odůvodnění a chybějícím informacím nebo důkazům, které by mohly podpořit dotyčný důvod v konfrontaci s podloženými protiargumenty dotčené osoby. “

13