SLP 06 (2014)

kážek samo o sobě nemůže ve výsledku zajistit větší hmotnou spravedlnost. 13 Např. zákaz používat zjevná či skrytá genderová kritéria ve výběrových řízeních na obsazení vedoucích funkcí, nesporně odstraňuje procedurální překážky a poskytuje tak ženám více příležitostí k rovnému uplatnění s muži. Není to ale zárukou, že ve skutečnosti bude více žen v pozici, která jim umožní tuto výhodu využít. Mnohé ženy, v důsledku diskriminačních překážek v minulosti, nebudou i nadále schopné splnit požadovaná pracovní kritéria. 14 Nadto ženám majícím povinnosti péče o děti nepomůže politika rovných příležitostí snadněni získávat dobře placenou práci. ͻ. Rovnost výsledku Podle této koncepce přesahuje princip rovnosti výsledku jak požadavek důsledného rovného zacházení tak i rovných startovacích podmínek. Hlavní důraz klade na do- sažené výsledky a její strategie vychází z předpokladu, že pouze když ženy dosáhnou rovnosti s muži při rozdělování výhod nebo uplatnění v práci či ve volených funkcích ev. řídících pozicích lze hovořit o skutečné rovnosti. Tato cesta by nesporně mohla vést k požadovanému cíli již proto, že dosažené výsledky jsou snáze kvantifikovatelné a tudíž i kontrolovatelné. Nicméně zaměření na výsledky může být zavádějící, pokud monitorování těchto výsledků nezahrnuje i důkladné prozkoumání struktur, které opakovaně plodí diskri- minaci. Změna v gendrové skladbě kariérních stupňů a manažerských pozic a nebo v určitém sektoru, i když je pozitivní, tj. ve prospěch žen, může jen do určité míry odrážet úspěch asimilační politiky. Např. ženy, které dosáhly na tyto pozice, se buď přizpůsobily mužským vzorům a váhají se založením rodiny či přenášejí péči o děti na jiné, zpravidla levné a sociálně podhodnocené ženské pracovní síly. Navíc růst počtu žen vykonávajících určitý typ práce či zaměstnané v určitém sektoru, může koinci- dovat s poklesem statusu, prestiže nebo příjmů z této práce. Kvantitativní změna tak může jen částečně odrážet žádoucí změny kvalitativní. Koncepce je nedostatečná v tom smyslu, že přílišný důraz na rovnost výsledků vede k upozadění neméně důležité potře- by změnit existující struktury odpovědné za krajní projevy nerovnosti, diskriminace, chudoby a sociálního vyloučení žen. Pokud tyto struktury nebudou předmětem solid- ního prozkoumání a žádoucích změn, mohou být výsledky této koncepce zavádějící a ve svých výsledcích neuspokojivé. 15

13 Williams, B.: “The Idea of Equality” in Laslett, P. and Runciman,W. G. (eds.). Philosophy, Politics and Society, Blackwell Oxford,1965. p. 110. 14 Fredman, S.: “Engendering Socioeconomic Rights”, South African Journal On Human Rights, 25 (3) 2009, p. 410-441. 15 Fredman, S.: “Human Rights Transformend. Positive Duties and Positive Rights.” Oxford Legal Studies Research Paper No. 38/2006. Public Law. p. 498-520.

23