SLP 06 (2014)

v národním hospodářství a přepočteným počtem zaměstnanců se zdravotním postiže- ním zaměstnaných tímto dodavatelem v předchozím kalendářním roce. 38 Zaměstnavatel je tak v případě tohoto způsobu plnění povinného podílu oprávněn si započítat z cel- kového objemu čistých plateb (tj. po odečtení daně z přidané hodnoty), uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které odebral od dodavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, částku vyděle- nou sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. 39 Poněkud rozpačitým cílem této regulace je stimulovat zaměstnavatele, aby osobám se zdravot- ním postižením přiděloval nejen práci vhodnou z hlediska pozitivních efektů na sociální integraci těchto osob, ale především též z hlediska poměru finančních prostředků vyna- ložených ze státního rozpočtu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním těchto osob. Posledním způsobem plnění povinného podílu (pomineme-li kombinaci jednotlivých variant) je odvod do státního rozpočtu. Zaměstnavatel, který povinný podíl nenaplní ani přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ani náhradním plněním, je povinen odvést do státního rozpočtu za každou „nesplněnou“ osobu se zdravotním postižením 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdra- votním postižením vznikla. Pro účely splnění povinného podílu za rok 2013 se jedná o celkovou částku 61.555 Kč. ͼ. Příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovnímmístě Zákon o zaměstnanosti reguluje v poměrně nepřehledné úpravě obsažené v ust. § 75 a násl. čtyři příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Jedná se o příspěvek na zřízení chráněného pracov- ního místa, příspěvek na provoz chráněného pracovního místa, příspěvek na provoz chráněného pracovního místa OSVČ a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Chráněné pracovní místo může zaměstnavatel buď vymezit, nebo zřídit. 40 V pří- padě zřízení (nikoliv též vymezení) chráněného pracovního místa je Úřadem práce 38 Jedná se o průměrnou mzdu v národním hospodářství vyhlášenou za první až třetí čtvrtletí předcházející- ho kalendářního roku. Pro rok 2013 je tedy limitem 36 x 24.408Kč. Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. 39 Jedná se o mzdu za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, její výše vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2013 je průměrnou mzdou částka 24.622Kč a 7násobek činí 172.354Kč. 40 S ohledem na provázanost chráněného pracovního místa a příspěvku dle ust. § 78 zákona o zaměstna- nosti se v praxi v dohodách o zřízení či vymezení chráněného pracovního místa sjedná maximální počet zaměstnanců/osob se zdravotním postižením, které mohou pracovat na vymezených či zřízených chráně- ných pracovních místech pracovat.

50