SLP 06 (2014)

stížnostmi brojícími proti porušení kolektivních práv a stížnost posoudil ve světle práv příslušníků etnických menšin garantovaných čl. 27 ICCPR. V té souvislosti uvedl, že není sporu o tom, že chov lam je stěžejní součástí kultury Aymarů, neboť je to základ- ní zdroj jejich obživy a tradice zděděná po předcích. Byť uznal právo státu provádět činnosti na podporu hospodářského rozvoje, konstatoval zároveň, že tento rozvoj ne- smí vést k porušování práv zaručených čl. 27 ICCPR, resp. nesmí v žádném případě ohrozit přežití menšinového společenství a jeho členů, 105 což se v daném případě stalo. Řízení upravené Opčním protokolem k Mezinárodnímu paktu o občanských a po- litických právech představovalo do nedávné doby jediný globální kontrolní mechani- smus, kterého mohli domorodí obyvatelé využít v případě porušení svých práv, jeho nevýhodou však je skutečnost, že ius standi je v souladu s povahou paktu přiznáno pouze jednotlivcům, kteří nemohou namítat porušování kolektivních práv. Od svého vstupu v platnost v roce 2013 nabízí další možnost Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 106 který umožňuje podávat stížnosti k Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva ( Committee on Economic, Social and Cultural Rights ) jak jednotlivcům, tak skupinám jednotlivců. 107 Vzhledem ke krátké době, jež uplynula od jeho vstupu v platnost, a omezenému počtu smluvních stran, 108 je však budoucí využitelnost tohoto mechanismu pro ochranu práv domoro- dých národů obtížné odhadovat. ͸.͹ Kolektivní vlastnické právo k tradičním územím a zdrojům Třetí linie, po níž je možné vést argumentaci v případě poškozování životního pro- středí domorodých národů, využívá skutečnosti, že většina států uznává práva domo- rodých národů k územím, která tradičně obývají, a jejich zdrojům. Zdánlivým pro- blémem této argumentace je ovšem povaha těchto práv. Domorodým národům totiž není vlastní římskoprávní koncept vlastnického práva jako individuálního právního panství nad věcí. Jejich vztah k půdě a dalším zdrojům, které tradičně užívají, je odlišný: prostředí, jež je obklopuje, není ovládanou věcí (resp. souborem ovládaných věcí), ale esenciální součástí jejich života a kultury; spolu s přírodou tvoří domorodé národy jeden celek, ekologickou „rodinu“ se společnou minulostí i budoucností. 109 Pro příslušníky domorodých národů, jež dosud nejsou výrazně ovlivněny moderní ci- 105 Ibid. , zejm. body 7.3-7.6. 106 Protokol vstoupil v platnost dne 5. května 2013. 107 Podrobněji k řízení upravenému Opčním protokolem Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociál- ních a kulturních právech srov. ŠTURMA, P., op. cit. supra pozn. 77, s. 15-17. 108 Ke dni 1. října 2014 měl Opční protokol 16 smluvních stran. Viz Optional Protocol to the International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights. United Nations Treaty Collection [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=IV-3-a&chapter=4&lang=en. 109 K domorodému pojetí vztahu člověk-příroda srov. např. SALMÓN, Enrique. Kincentric Ecology: Indigenous Perceptions of the Human-Nature Relationship. Ecological Applications. Vol. 10. No. 5. 2000, s. 1327-1332.

88