SLP 07 (2014)

nismů jako je NAFTA se změnila ochrana zahraničních investic z výjimečné nápravy na velmi dobře založený systém ochrany nadnárodních společností proti hostitelskému státu. Navíc nadnárodní společnosti hrají také úlohu při tvorbě mezinárodních zásad, ať již samostatně nebo ve spojení s jejich domovskými státy. Vzhledem k rozsahu a po- vaze ochrany lze říci, že v této oblasti se tak projevuje omezená mezinárodně právní osob- nost (subjektivita) nadnárodních společností. Projevuje se to v tom, že právnická osoba vystupuje v případech podání různým mezinárodním orgánům v oblasti investičních sporů vlastním jménem, její jednání není zprostředkováno státem. Předpokladem však je, že stát , proti kterému podání směřuje, musí být smluvní stranou příslušné meziná- rodní smlouvy a musí uznávat příslušnost mezinárodního orgánu . Pokud jde o vztah mezinárodní ochrany investic k lidským právům , lze konstatovat, že mezi nimi existuje úzký vztah. Nejrozvinutější země v současné době považují inves- tice za prostředek posilující lidská práva. Zejména v ekonomické oblasti a v oblastech souvisejících, tj. v oblasti sociálních a kulturních práv mohou mít zahraniční investice pozitivní dopad . 22 ͹. Právnické osoby a lidská práva Práva právnických osob, tj. i nadnárodních (transnacionálních) společností, nejsou omezena jen na mezinárodní ochranu investic. V oblasti mezinárodní ochrany lidských práv existují lidská práva, která se týkají nejen fyzických, ale i právnických osob. Otázka lidských práv právnických osob je upravena spíše v regionálních meziná- rodních úpravách ochrany lidských práv, zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 23 z roku 1950. Podle čl. 1 Úmluvy „vysoké smluvní strany přiznávají každému, kdo podléhá jejich jurisdikci (everyone within their jurisdiction) práva a svobody“. Při výkladu daného ustanovení, můžeme vyjít z okruhu osob, které mohou podávat stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva. Podle čl. 34 Soud může přijímat stížnosti od každé fyzické osoby , nevládní organizace nebo skupiny jednotlivců (any person, non-governmental organization or group of individuals). Korporace jsou zahrnuty pod termínem nevládní organizace (non-governemtal organization). V této souvislosti je možné konstatovat, že v první verzi návrhu Úmluvy byla jako možný stěžovatel uvedena jakákoli fyzická nebo právnická osoba (any natural or corporate per- son). 24 V pozdějších návrzích byla změněna terminologie na právnickou osobu (cor- porate body). V přijatém textu Úmluvy je obsažen termín nevládní organizace. Nic však nenasvědčuje tomu, že tento konečný text vylučuje právnické osoby z Úmluvy. 25 O právnických osobách se výslovně mluví v čl. 1 Dodatkového Protokolu k Evropské 22 BALAŠ, V.: Prolínání ochrany lidských práv a ochrany investic . Studie z mezinárodního práva č. 2. Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta, 2011, s. 152. 23 HÝBNEROVÁ, S.: Evropská ochrana lidských práv dokumentech . Praha: Karolinum, 2002. 24 WINFRIED, M., REZAI, S.: Corporations and the European Convention on Human Rights , s. 48, dostup- né online: www.mcgeorge.edu/.../Conferences/GlobeJune2012 (citováno dne 28. 8. 2014). 25 WINFRIED, M., REZAI, S., op. cit. .

52