SLP 08 (2014)

čl. 3 Úmluvy bez ohledu na poskytnuté záruky. 31 ESLP vzal v tomto případě v úva- hu dlouhou tradici dodržování lidských práv jakož i skutečnost, že stěžovatelé nebyli schopni prokázat, že by USA někdy v minulosti v obdobných případech poskytnu- té záruky porušily. 32 Záruky byly proto shledány jako dostatečné, jelikož Soud nebyl přesvědčen o tom, že by v budoucnu došlo k porušení poskytnutých záruk ze strany USA. 33 Stejný postoj přitom ESLP zaujal již dříve v případu Boumediene a další proti Bosně a Herzegovině . 34 Ne vždy je však možné opřít se o dlouhou tradici úcty k lidským právům a de- mokratické zřízení. I v takových případech však nemusí nutně dojít k porušení čl. 3 Evropské úmluvy. V případu Gasayev proti Španělsku měl být stěžovatel čečenského původu podezřelý z terorismu navrácen do Ruska. 35 ESLP se zde přitom spokojil s di- plomatickými zárukami, ve kterých se Rusko výslovně zavázalo dodržovat závazky vyplývající pro něj z čl. 3 Evropské úmluvy. 36 Přestože stěžovatel předložil několik zpráv nevládních organizací, které potvrzovaly porušování zákazu mučení v Rusku, po- kud se jedná o Čečence, soud konstatoval, že Rusko, jakožto smluvní strana Evropské úmluvy, je jí vázáno, a to včetně zákazu mučení a jiného nedovoleného zacházení. 37 Navrácení osoby za současného poskytnutí diplomatických záruk bylo proto v souladu s Evropskou úmluvou. Obdobně rozhodl ESLP i v případu Shamayev a další proti Gruzii a Rusku. 38 Soud v tomto případu uvedl, že ačkoli byla lidská práva v Čečensku obecně porušována ze strany ruských orgánů, což dokládaly i přiložené zprávy, stěžova- telům se nepodařilo prokázat, že by jim hrozilo osobní nebezpečí. 39 Pouhá hypotetická hrozba nedovoleného zacházení nebyla shledána dostatečnou a byla dále vyloučena právě poskytnutými zárukami ze strany Ruska. 40 Navrácení osob zde bylo shledáno v souladu s čl. 3 Evropské úmluvy. Byť se ESLP v těchto rozhodnutích podrobněji nezabýval porušováním zákazu mu- čení a jiného nedovoleného zacházení v Rusku, pokud je o osoby čečenského půvo- du, není pravděpodobně možné učinit závěr, že by zde docházelo k systematickému 31 Srov. rozsudek ESLP, Babar Ahmad a další v Velká Británie, stížnosti č. 24027/07, 11949/08 a 36742/08, rozhodnutí z 10. dubna 2012, odst. 98, 104. 32 Tamtéž, odst. 105-107. 33 Tamtéž, odst. 108. 34 Srov. rozhodnutí ESLP, Boumediene a další v Bosna a Hercegovina (rozhodnutí o nepřijatelnosti), stíž- nosti č. 38703/06, 40123/06, 43301/06, 43302/06, 2131/07 a 2141/07, rozsudek z 18. listopadu 2008. Nedostatkem obou rozhodnutí bylo, že se ESLP nevyjádřil k porušením zákazu mučení, které namítaly nevládní organizace, přestože se rovněž jednalo o osoby podezřelé z terorismu a byly proto relevantní pro posouzení obou případů. Podrobněji IZUMO, A. Diplomatic Assurances against Torture and Ill Treatment: European Court of Human Rights In: Jurisprudence. Columbia Human Rights Law Review. 2010, 42(1). 35 Rozhodnutí ESLP, Gasayev v Španělsko, stížnost č. 48514/06, rozhodnutí z 19. února 2009. 36 Tamtéž, odst. 2. 37 Tamtéž, odst. 2. 38 Rozsudek ESLP, Shamayev a další v Gruzie a Rusko, stížnost č. 36378/02, rozsudek z 12. dubna 2005. 39 Tamtéž, odst. 350-352. 40 Tamtéž, odst. 352.

162