SLP 10 (2016)

smluv, které Španělsko uzavřelo se Senegalem a Mauretánií, mohly být společné opera- ce prováděny také v teritoriálních vodách třetích zemí. Během krátké doby byl v dané oblasti zaznamenán výrazný pokles pokusů o migraci do EU. 41 V oblasti Středozemního moře byl jednací prostor FRONTEXu při podobných operacích (HERMES a NAUTILUS) omezen. Důvodem byla malá ochota ke ko- operaci ze strany Libye (v době vlády M. Kaddáfího) a rozpory mezi Itálií a Maltou v otázce příslušnosti pro zastavené přistěhovalce. Itálie proto v roce 2008 zvolila řešení pomocí bilaterální smlouvy s Libyí, podle níž samotná Libye zamezila cestě migrantů z libyjských vod směrem do Itálie a Itálie vrátila přistěhovalce, kteří byli zastaveni v ob- lasti volného moře, bez zkoumání principu non-refoulement zpět do Libye. 42 V roce 2007 byla zahájena společná operace POSEIDON, jež se zaměřila především na hranice mezi Řeckem a Tureckem a také na hranice mezi Řeckem a Albánií a mezi Bulharskem a Tureckem. Od roku 2011 byla operace POSEIDON v Řecku jakož- to hostitelské zemi pravidelně prodlužována. FRONTEX začal hranice mezi Řeckem a Tureckem považovat za nejdůležitější oblast své činnosti. 43 Řecko bylo také prvním členským státem EU, který v roce 2010 požádal FRONTEX o poskytnutí pohraniční jednotky rychlé reakce. ͺ. Lidskoprávní aspekty Zatímco původní znění nařízení 2007/2004 obsahovalo pouze jediný velmi stručný odkaz na respektování základních práv, na Listinu základních práv EU a na obecné zásady práva EU ve smyslu tehdejšího čl. 6 odst. 2 SEU (ve znění před Lisabonskou smlouvou), 44 reflektovalo novelizační nařízení 1168/2011 lidskoprávní problematiku důkladněji. Evropská komise připustila určité problémy již ve své zprávě o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic ze dne 13. úno- ra 2008. 45 Ačkoli v tomto dokumentu převažují úvahy o technických otázkách, do- stupnosti potřebné techniky a provozování nových technologií, najdeme v něm také jedno doporučení týkající se školení pohraniční stráže v oblasti evropských a mezi- národních pravidel o azylu, mořském právu a základních právech. Školení ze strany 41 Viz podrobněji KASPAREK, B. Von Schengen nach Lampedusa, Ceuta und Piräus: Grenzpolitiken der Europäischen Union. In: Aus Politik und Zeitgeschichte (APuZ), 2013, 47, 39-46. 42 Ibidem, 45. K lidskoprávní dimenzi problému viz rozsudek ESLP (velký senát), Hirsi Jamaa a ostatní v Itálie, stížnost č. 27765/09, rozsudek z 23. února 2012. Otázce se podrobněji věnuje Věra Honusková v první části publikace (podkapitola 2.3.2), která rozsudek analyzuje, a na danou otázku v kontextu search and rescue operací se zaměřuje v druhé části Eliška Flídrová. 43 Viz zprávu „FRONTEX between Greece and Turkey. At the border of denial“ , kterou společně vydaly nevládní organizace Human Rights Association (HRA), Euro-Mediterranean Human Rights Network (EMHRN) and International Federation for Human Rights (FIDH) v květnu 2014. (URL: https:// www.fidh.org/IMG/pdf/rapport_en_web.pdf). 44 Viz bod 22 preambule nařízení 2007/2004: „Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a obsažené v Listině základních práv Evropské unie“ . 45 KOM(2008) 67 v konečném znění.

60