SLP 10 (2016)

ukazuje z vnější perspektivy: tisíce utopených přistěhovalců v oblasti Středozemního moře, naprosto nelidské podmínky v řeckých a dalších uprchlických zařízeních, navra- cení řady zadržených migrantů do třetích zemí, kde je ohrožen jejich život či lidská důstojnost. Mezi ochranou lidských práv na jedné straně a účinnou ostrahou vnějších hranic na straně druhé probíhají některé aktivity FRONTEXu a členských států v jakési šedé zóně. To se týká nejen platnosti zásady non-refoulement v oblasti volného moře, 50 ale také složitého problému, zda a do jaké míry lze případné protiprávní akty spojené s konkrétními aktivitami na vnějších hranicích přičítat FRONTEXu či členským státům EU. Podle čl. 10 odst. 3 nařízení 2007/2004 mohou vyslaní příslušníci, tj. příslušníci útvarů pohraniční stráže jiných členských států než hostitelského členské- ho státu, 51 plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením a zpravidla za pří- tomnosti příslušníka pohraniční stráže hostitelského členského státu. Tato úprava by naznačovala jasnou odpovědnost hostitelského členského státu za společnou operaci. Na druhé straně však čl. 8e nařízení 2007/2004 stanoví, že spolu s hostitelských státem schválí operační plán včetně podrobných podmínek vyslání jednotek výkonný ředitel FRONTEXu. Dozor nad realizací takového plánu má zřejmě zástupce FRONTEXu, který by mohl v praxi dávat pokyny zástupcům hostitelského státu, byť tato varianta není v nařízení přímo upravena. 52 Složitá je otázka přičitatelnosti také v situaci, kdy zástupci FRONTEXu vědí o po- rušování lidských práv ze strany hostitelského státu a přesto mu v souladu s pravi- dly operace předávají uprchlíky. Human Rights Watch v roce 2011 popsala případ, kdy FRONTEX po návštěvě příslušných zařízení věděl o nepřijatelných podmínkách v řeckých uprchlických táborech a přesto dál předával migranty zástupcům řecké po- hraniční stráže. 53 Ve světle lidskoprávních závazků nese za takové situace svůj podíl odpovědnosti také FRONTEX a jednotlivé vysílající státy. Kritika vůči některým aktivitám FRONTEXu rezonuje také v některých oficiál- ních zprávách mezinárodních organizací. Činnost FRONTEXu kritizovalo např. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve své rezoluci 1821 z roku 2011, která byla věnována zadržení a záchraně uprchlíků a neregulérních přistěhovalců. 54 V bodu 5.4 50 Viz podrobněji FISCHER, L., TOHIDIPUR, T. Europäisches Grenzkontrollregime. Rechtsrahmen der europäischen Grenzschutzagentur FRONTEX. In: ZaöRV, 2007. 51 Viz čl. 1a nařízení 2007/2004. 52 TOHIDIPUR, T. Der europäische Grenzschutz und seine Agentur. In: Wissenschaft und Frieden, 2007, 4. 53 Human Rights Watch. The EU´s Dirty Hands. FRONTEX Involment in Ill-Treatment of Migrant Detainees in Greece, dostupné na http://www.hrw.org/sites/default/files/reports/greece0911webw- cover_0.pdf) [online]. Citováno 15. 6. 2015. (Human Rights Watch. Špinavé ruce Evropské unie. Zapojení FRONTEXu ve špatném zacházení se zajištěnými v Řecku). 54 Resolution 1821 (2011) : The interception and rescue at sea of asylum seekers, refugees and irregular migrants (Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1821 (2011): (Zachycení a záchrana žadatelů o azyl, uprchlíků a nelegálních migrantů na moři).

62