SLP 11 (2016)

mechanismů. Samozřejmě nelze přehlédnout určité rozdíly mezi NLPI a národními preventivními mechanismy ve smyslu OPCAT. Zatímco NLPI mají široký tematický mandát, NPM jsou zaměřeny pouze na problematiku mučení. Na rozdíl od NLPI, které zpravidla disponují řadou konkrétních nástrojů na monitorování lidských práv, mají NPM v popisu práce především návštěvy míst, kde dochází k omezování osobní svobody. 41 Na druhou stranu je však pravdou, že řada NLPI slouží jako NPM ve smy- slu OPCAT. Jinde zase právě NLPI volaly po zřízení NPM. 42 Spojujícím prvkem jsou v každém případě Pařížské principy. Obdobně jako OPCAT také čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním po- stižením z roku 2006 zavazuje smluvní státy, aby pro účely monitorování na vnitrostátní úrovni zřídily systém, který, pokud je to vhodné, sestává z jednoho nebo několika ne- závislých mechanismů. Uvedená norma odkazuje v této souvislosti na Pařížské princi- py. I v tomto ohledu je ovšem třeba připomenout, že národní nezávislý mechanismus ve smyslu čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením nemusí mít nutně status NLPI. Naopak Gauthier de Beco upozornil na to, že ačkoli NLPI mohou v praxi účinně plnit některé úkoly podle Úmluvy, některé úkoly NPM budou specifické. De Beco argumentoval ve prospěch rozumné dělby práce a partnerství obou mechanis- mů. 43 Je ovšem nesporné, že tam, kde NLPI byly zřízeny v souladu s Pařížskými principy, mohou být zapojeny do plnění povinností podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy a je na jednotli- vých smluvních státech, aby podle konkrétních okolností posoudily, zda jsou vedle NLPI Úprava statusu a funkcí NLPI je poměrně složitou technickou záležitostí. Odborné publikace rozlišují mezi třemi možnými druhy NLPI. V prvním případě se jedná o ná- rodní komise, které jsou sice po formální stránce zřízeny vládou, ale funkčně jsou na vládě nezávislé a jsou reprezentativní z hlediska občanské společnosti. Druhým pří- kladem je instituce typu ombudsmana, která je odpovědná parlamentu a má chránit jednotlivce proti porušení práv ze strany veřejné moci. Jako třetí lze uvést národní instituce, které se specializují na konkrétní tematickou oblast a na ochranu specifické zranitelné skupiny. V praxi zvolily státy různé kombinace těchto modelů, což velice komplikuje přesnou kategorizaci jednotlivých NLPI. 44 Určitým jednotícím prvkem všech NLPI je však jejich nezávislost. 41 Ke vztahu NLPI a NPM viz STEINERTE, Elina. The Jewel in the Crown and Its Three Guardians: Independence of National Preventive Mechanisms Under the Optional Protocol to the UN Torture Convention. In Human Rights Law Review, 14 (2014), s. 1-29, 7-9 42 STEINERTE, op. cit., s. 26-27 43 DE BECO, Gauthier. Article 33(2) of the UN Convention on the Rights of Persons with Disabilities. Another Role for National Human Rights Institutions? In Netherlands Quarterly of Human Rights, 29 (2011) 1, s. 84-106 44 DONGWOOK, Kim. International Nongovernmental Organizations and the Global Diffusion of National Human Rights Institutions. In International Organization, 67 (2013) 3, s. 505-539 potřebné ještě další národní nezávislé mechanismy. ͹.͸ Základ legitimity NLPI a proces uznání

17