SLP 11 (2016)

podpory a ochrany lidských práv. 6 Pro své nezávislé postavení se monitorujícím orgánem stal veřejný ochránce práv. Povinnost provádět systematické a preventivní návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči je veřejnému ochránci práv uložena zákonem. 7 Zákonodárce se při formulaci textu zákona, kterým se ustavuje činnost veřejného ochránce práv jako národního preventivního mechanismu, neinspiroval českých překla- dem Opčního protokolu, kterým užívá pojem „návštěvy zařízení“, 8 ale použil mnohem přiléhavější a smysluplnější spojení „návštěvy míst“. To umožnuje ochránci, dle mého názoru zcela v souladu se smyslem a účelem Opčního protokolu, preventivně působit nejen v institucích, ale rovněž mimo ně (při eskortách, v mobilních celách apod.) V mezinárodní komparaci je Česká republika výjimečná nikoliv tím, že funkci ná- rodního preventivního mechanismu zastává ombudsman, 9 ale šíře jeho působnosti. Veřejný ochránce práv totiž nenavštěvuje pouze místa, v nichž je omezena osobní svo- boda veřejnou mocí (např. věznice, policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců), ale také místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v dů- sledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí. 10 I zde pobývají lidí, vůči nimž se může systém či jednotlivci dopouštět špatného zacházení, byť třeba v latentní formě. Systematické návštěvy nenahrazují kontrolu podle jiných právních předpisů. Tvoří nadstavbový mechanismus ochrany práv osob omezených na svobodě. Jsou zaměřeny na dodržování základních lidských práv a svobod, nejen na dodržování zákonných nároků. Jejich charakter je preventivní (monitoring), s cílem působit do budoucna, a pokud možno i vůči nenavštíveným zařízením. Ochránce je povolán k prevenci mučení, krutého, nelidského, ponižujícího zacháze- ní nebo trestáním a jiného špatného zacházení. 11 V českých podmínkách působí ochrán- ce spíše k ochraně osob před špatným zacházením, nežli mučením, které je spojováno s nejhrůznější úmyslné formy zacházení s člověkem. 12 Výjimkou bylo konstatování ponižujícího zacházení se zajištěnými cizinci v jedné z částí Zařízení pro zajištění ci- 6 Čl. 18 odst. 4 Opčního protokolu 7 § 1 odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv 8 Např. čl. 1, 4 a čl. 19 písm. a) Opčního protokolu 9 Stejně tak je tomu např. ve Slovinsku či ve Španělsku. Naopak ve Francii je národní preventivní mecha- nismus zcela samostatný orgán 10 Srov. ustanovení § 1 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv 11 § 1 odst. 3 zákona o veřejném ochránci práv. Více k pojmu špatné zacházení, který Úmluva proti mučení ani Opční protokol neužívá viz Veřejný ochránce práv. Co je to špatné zacházení? . Brno: Kancelář veřejné- ho ochránce práv [cit. 15. 11. 2016] 12 Viz WAGNEROVÁ, Eliška et al. Listina základních práv a svobod: komentář . Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 204, kde přiléhavé definice pojmů mučení, kruté, nelidské a ponižující zachá- zení nabízí Tomáš Langášek.

33