SLP 11 (2016)

žádná z těchto osob známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii České repub- liky. Poskytovatel je tuto skutečnost rovněž povinen do 24 hodin oznámit soudu, ledaže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven. Ve všech uvedených případech je třeba rozlišovat hospitalizaci a provedení kon- krétního výkonu. Hospitalizace i provedení výkonu přitom mohou a nemusejí mít stejný věcný i právní důvod (např. hospitalizace a poskytování příslušné zdravotní péče v rámci ochranného léčení na základě rozsudku trestního soudu). Hospitalizací se přitom rozumí poskytování lůžkové péče po dobu zpravidla překračující 24 ho- din. O převzetí osoby do zdravotnického zařízení, či o držení osoby v něm, se roz- hoduje v detenčním řízení podle § 66 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. ͺ. Omezovací prostředky – obecně Výjimky ze zákazu zásahu do integrity člověka bez souhlasu tedy lze považovat za pří- pady zvláště intenzivního zájmu na ochraně společnosti či druhých osob, který v jasně vymezených případech převažuje právo dotčeného na ochranu integrity. V rámci hospi- talizace pak lze za jednu z těchto výjimek považovat také použití omezovacích prostřed- ků. 17 Vzhledem k jejich velmi citlivé a kontroverzní povaze budou právě omezovací prostředky tvořit jedno ze dvou stěžejních témat tohoto příspěvku. Jak již vyplývá z jejich názvu, účelem omezovacích prostředků je limitace volného pohybu pacienta v případech, kdy je s pacientovým pohybem spojeno nebezpečí pro něj či pro druhé. Typicky jsou omezovací prostředky používány ve zdravotnických zařízeních psychiatrické péče a záchytných stanicích, 18 ale nacházejí časté uplatně- ní také u dezorientovaných pacientů např. v léčebnách dlouhodobě nemocných či v zařízeních sociálních služeb. 19 Nutnost omezení pohybu však může vyvstat prak- ticky u jakéhokoliv poskytovatele zdravotních služeb; mezi častější případy se řadí např. znehybnění neklidného pacienta, který by si mohl nechtěně vytrhnout infuzi, na jednotce intenzívní péče. Lze dovozovat, že pokud je omezení pacienta v pohybu nezbytné pro ochranu zdraví či života jeho nebo druhých, může použití omezova- 17 K otázkám omezovacích prostředků srov. ŠUSTEK, Petr. Hospitalizace bez souhlasu a omezovací prostředky. In ŠUSTEK, P., HOLČAPEK, T. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016, Kapitola 6.5, s. 224-228 18 K používání omezovacích prostředků na záchytných stanicích srov. Zpráva veřejné ochránkyně práv ze systematických návštěv protialkoholních záchytných stanic z roku 2014, dostupné na URL , s. 26-38 19 Používání omezovacích prostředků v zařízení sociálních služeb se ovšem liší zvláštní úpravou obsaženou v § 89 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. K používání omezovacích prostředků v těchto zaří- zeních srov. Zpráva z návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem z roku 2015, dostup- ná na URL , s. 32-40

70