SLP 11 (2016)

ͺ.͸ Omezovací prostředky - nedostatečný dohled nad pacienty podrobenými omezovacím prostředkům Spolu s otázkou síťových lůžek patrně nejaktuálnější problém používání omezo- vacích prostředků představuje výkon dohledu nad bezpečností pacienta omezeného na pohybu. Ustanovení § 39 odst. 3 písm. c) zákona o zdravotních službách ukládá poskytovateli povinnost zajistit, aby byl pacient po celou dobu použití omezovacího prostředku pod odpovídajícím dohledem zdravotnických pracovníků. Stálý kvalifiko- vaný dohled nad pacientem podrobeným omezovacímu prostředku je velmi důležitý, uvážíme-li, že se mnohdy jedná o pacienty s destruktivními či přímo sebevražednými sklony a některé omezovací prostředky mohou být při svém poškození nebezpečné. V praxi však tato povinnost není vždy důsledně plněna. Tomuto stavu je věnována pozornost ve Zprávě Výboru OSN proti mučení z roku 2012 . Připomeňme, že dva ze tří bodů kritiky českých psychiatrických zaříze- ní v této zprávě zahrnují zaprvé časté nehygienické podmínky a nedbalost personálu doprovázející umístění pacientů v klecových a síťových lůžkách a zadruhé absenci vy- šetřování případů špatného zacházení s osobami umístěnými v klecových a síťových lůžkách a jejich úmrtí včetně sebevražd. Ačkoliv se tedy Zpráva Výboru OSN proti mučení zabývá výslovně pouze nedostatky péče při používání klecových a síťových lů- žek, v souvislosti s níže uvedenými doporučeními CPT můžeme o závěrech Výboru OSN proti mučení uvažovat v kontextu omezovacích prostředků jako takových. České republice Výbor OSN proti mučení doporučil zajistit účinné sledování a nezá- vislé vyhodnocování podmínek v předmětných zařízeních 52 včetně hygienického stavu a případů nedbalosti personálu. Měl by být zaveden mechanismus podávání a vyřizování stížností. Česká republika by měla poskytovat lékařskému i nelékařskému personálu uve- dených zařízení kvalifikaci a poradní služby k takovému poskytování služeb, při kterém nebude docházet k násilí ani donucování. Výbor OSN proti mučení dále uvedl, že by Česká republika měla zajistit účinné vyšetřování a soudní projednání všech případů špatného zacházení a úmrtí osob umís- těných v uvedených zařízeních. Obětem a jejich rodinám by měla být odčiněna vzniklá újma mj. poskytnutím náhrady újmy a rehabilitace (zřejmě směřující ke skutečnému odstranění či zmírnění fyzických či psychických následků). V této souvislosti Zpráva Výboru OSN proti mučení výslovně zmiňuje dva případy úmrtí v psychiatrických zařízeních, k jejichž vyšetření přímo vyzývá. Prvním z přípa- dů je smrt třicetileté mentálně postižené ženy, která byla dlouhodobě hospitalizována v psychiatrické léčebně. Posledních několik dní života strávila většinu času umístěna v síťovém lůžku, neboť podle vyjádření personálu ohrožovala sebe i druhé. Roku 2006

52 Jedná se o zařízení poskytující psychiatrické a jiných zdravotní, sociální a další služby dospělým a dětem s intelektuálním postižením nebo psychosociálními problémy.

80