SLP 12 (2017)

Key words citizenship, autonomy of law, systems approaches to law, normative closure of law, cognitive openness of law Úvod Historie institutu občanství je pozoruhodná svou kontinuitou, ale současně i pro- měnami. Stále existuje řada důvodů, proč je tento institut hlavním definičním znakem vztahu států a jednotlivců, kteří tvoří personální složku států, a „osou moderní politic- ké legitimity, jež autorizuje výkon státní moci“. 7 Současně však lze v posledních desetiletích pozorovat určité oslabení významu ob- čanství, a to na úkor lidských práv náležejících všem osobám. Podle některých autorů se koncept státního občanství dostává do určité krize. 8 V důsledku globalizujícího se světa usnadňujícího usazování osob v zahraničí vyvstává otázka právního postavení osob, které žijí po dlouhou dobu na území státu, jehož nejsou občany. Pokud je osoba řadu let usazená v jiném státě, její vazba na stát, jehož je občanem, se zřetelně rozvol- ňuje. K aktuálně řešeným otázkám rovněž patří situace, kdy se loajalita občanů zcela obrací a vlastní stát se stává nepřítelem. V takových případech v různých státech ožívají diskuse o možnostech zbavení státního občanství občanům, kteří se zapojili do bojů na straně teroristických organizací. 9 Ve vztahu k nabývání státního občanství je pak v Evropě i v USA řešena otázka přistěhovalců. Tradiční modely přechodu státního ob- čanství z generace rodičů na generaci dětí (základ principu ius sanguinis ) se v některých případech mění na situace práv rodičů na pobyt, přičemž toto pobytové oprávnění je odvozeno od práv jejich dětí, které nabývají občanství podle principu ius soli anebo podle ustanovení zamezujících bezdomovectví. 10 Na straně jedné tak máme tradiční institut občanství, jehož obsah byl dán vývojem následujícím po demokratických revo- lucích v 18. a 19. století, zejména s cílem posílit stát a zajistit jeho stabilitu, 11 na straně druhé realitu 21. století, která vytváří tlak na jeho redefinování. 7 DUNN, J.: Foreword. In: MAGNETTE, P.: Citizenship: the history of an idea . Colchester: ECPR Press, 2005, s. i. 8 Kanadský autor Andreas Fahrmeir zmiňuje úvodník novin International Herald Tribune z 23. srp- na 2005 s názvem „ Can Citizenship Be Abolished? “ (Může být občanství zrušeno?), v němž Ronald P. Sokol uvádí argumenty pro toto zrušení – FAHRMEIR, A. Citizenship. The Rise and Fall of a Modern Concept . New Haven, London: Yale University Press, 2007, s. 228. Rozsáhlá literatura je věnována i otázce občanství a nerovnosti – srov. např. SHACHAR, A. The Birthright Lottery: Citizenship and Global Inequality . Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2009. 9 Viz zejména kapitoly M. Kindlové a D. Krysky v kolektivní monografii členů Výzkumného centra pro lidská práva: BÍLKOVÁ, V., KYSELA, J., ŠTURMA, P. (eds.): Výjimečné stavy a lidská práva . Praha: Auditorium, 2016. 10 SHACHAR, A.: Citizenship. In: ROSENFELD, M., SAJÓ, A.: The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law . Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 1017. 11 FAHRMEIR, A.: Citizenship …, op. cit., s. 230.

14