SLP 12 (2017)

daní), z jiného úhlu pohledu to mohou být občané jako členové ozbrojených složek chránících stát. I pokud se zaměříme na čistě právní aspekty občanství, můžeme na něj nazírat buď jako na status osoby, nebo soubor práv a povinností, anebo jako na právní vztah, přičemž pohledy na jednotlivé aspekty právní stránky občanství se mohou i překrývat a doplňovat. 17 V první části stručně popíšu modely státního občanství. Ve druhé části příspěvku se pokusím stručně zmínit základní východiska systémového přístupu k právu. Následně se budu věnovat několika případům týkajícím se státního občanství, kdy se soudy ocitly před řešením obtížných otázek, v jejichž základu stály okolnosti mající souvis- lost s institutem státního občanství. V závěru se pokusím nastínit, nakolik lze uvedené případy interpretovat s pomocí systémového přístupu k právu. ͷ. Modely státního občanství Pokud byla zmíněna určitá krize, do níž se pojem státního občanství dostává v sou- vislosti s projevy globalizace a univerzalizace lidských práv, Paul Magnette poukazuje v tomto ohledu na určitý paradox: „Občanství se konstruovalo v dobách antiky za úče- lem definování vztahu občana a politického společenství ( political community ). Tentýž pojem se znovu objevil v časech renesance a moderny. Po demokratických revolucích v 18. století, se vazba občana, státu a národa, stala ještě silnější. Moderní státy poža- dovaly po občanech placení daní, obranu státu i za cenu vlastních životů… Loajalita občanů ke státu byla ještě posílena praxí masových demokracií dvacátého století, kdy státy poskytovaly občanům více politických, ale také sociálních práv… Ironií je, že právě v období, kdy rozsah práv občanů nabyl jisté „úplnosti“, a moderní stát se stává demokratickým a sociálním, se institut občanství ocitá v krizi.“ 18 Samotný pojem občan v anglické podobě citizen či francouzské citoyen odkazuje na obyvatele města ( city , la cité ). 19 J. Ciprut i P. Magnette shodně zasazují vznik pojmu občanství do pátého století před naším letopočtem v souvislosti s rozvojem demokracie v antickém Řecku, a tedy participací občanů na veřejné moci. 20 Přestože již v předcho- zích obdobích existovala rozdělení společnosti na vlastní obyvatele určitých celků a ci- zince, případně na svobodné (muže) a nesvobodné obyvatele (zejména otroky), byla to 17 NEUMAN, G. L.: Citizenship …, s. 587. 18 MAGNETTE, P. Citizenship: the history of an idea . Colchester: ECPR Press, 2005, s. 167. 19 CIPRUT, J. V. On Varieties of Contagious Civic Experience . In: CIPRUT, J. V. (ed.): The Future of Citizenship . Cambridge, Massachusetts, London: MIT Press, 2008, s. 338. J. Ciprus v této souvislosti připomíná, že řecký pojem polis znamená jak město, tak stát. Spojení „městský stát“ bývá spojováno s his- torikemWilliamem Fowlerem, který v roce 1893 vydal knihu The City-State of the Greeks and Romans . 20 CIPRUT, J. V. On Varieties of Contagious Civic Experience …, op. cit., s. 338. MAGNETTE, P.: Citizenship …, op.cit., s. 10 a násl.

16

Made with FlippingBook Annual report