SLP 12 (2017)

prohlášením, sňatkem s francouzským občanem, resp. kombinací narození ve Francii a trvalým pobýváním na francouzském území od věku 11 let. 251 Rozšíření možnosti odejmout občanství (nebo omezit práva s ním svázaná) za jednání v zásadním rozpo- ru s životem národa i na občany, kteří získali francouzské občanství narozením, bylo debatováno ve Francii zejména po útocích v Charlie Hebdo, klubu Bataclan a jinde v roce 2015. Ústavní změnu, která by zákonodárci dala prostor pro takovou úpravu, navrhl prezident Fr. Hollande. Ústavní změna však nebyla po bouřlivých debatách a nejednotou mezi komorami francouzského parlamentu přijata. 252 Nizozemí naopak důsledně nerozlišuje v přístupu k rodilým a naturalizovaným ob- čanům a občanství při splnění příslušných podmínek může odejmout komukoliv. 253 Ve Spojeném království je rozdílný přístup mezi rodilými a naturalizovanými občany v tom ohledu, že zatímco u naturalizovaných občanů lze k odnětí občanství za urči- tých přísných podmínek z důvodu prospěšnosti veřejnému blahu (srov. výše) přistoupit i za cenu vzniku bezdomovectví, u rodilých občanů tato pravomoc využitelná není. d) Jaký státní orgán o odnětí rozhoduje? Ačkoliv je odnětí občanství zásadním zásahem do právního statusu jednotlivce, zkoumané státy ukazují, že uplatňovaných přístupů z hlediska procesu odnímání je řada. Liší se jak v určení, který orgán učiní primární rozhodnutí o odnětí, tak z hle- diska předchozích procesních podmínek odnětí a dalšího případného navazujícího soudního přezkumu. Zatímco například v Belgii o odnětí občanství rozhoduje soud (původně jen Apelační soud, ale dnes již i soudy další), ve Francii o něm rozhoduje Rada ministrů po souhlasné konzultaci se Státní radou, s možností soudního pře- zkumu. Ve Spojeném království je rozhodnutí o odnětí občanství pravomocí ministra vnitra, opět s určitou možností soudního přezkumu. V Nizozemí o odnětí rozhoduje ministr spravedlnosti, musí mu ale předcházet pravomocné odsouzení soudem za v zá- koně vymezené trestné činy. 254 Vedle rozhodování o odnětí občanství v individuálních případech existují i v námi zkoumaném kontextu úpravy pozbytí občanství ex lege . Například v nizozemském prá- vu se setkáme s tím, že dobrovolná služba ve vojsku jiného státu, který se účastní akcí proti Nizozemí nebo jeho spojencům, zakládá důvod pozbytí státního občanství přímo ze zákona. 255 251 WAUTELET, P. op. cit., s. 8. 252 MANTU, s. Citizenship Deprivation in France: Between Nation and Republic . 16.3.2016 [online], do- stupné z: [cit. 2017-06- 30]. V případech, kdy lze občanství pozbýt v situaci dle čl. 23 odst. 8 Code civil (služba v zahraniční armádě nebo veřejné správě navzdory výslovnému zákazu), se však zdá, že se uplatní i na rodilé občany (tento výklad potvrzuje i MANTU, op. cit., potvrzeno i v GROOT, de R., VINK, M. P. op. cit., s. 22). 253 Čl. 14/2 Rijkswet Nederlanderschap.

254 Čl. 1/1 písm. a) 14/2 Rijkswet Nederlanderschap. 255 Čl. 15/1 písm. e) Rijkswet Nederlanderschap.

88