SLP 14 (2020)

statutu Mezinárodního trestního soudu 3 , který ochranu dětem poskytuje nepřímo skr- ze trestání pachatelů zločinů podle mezinárodního práva, mezi nimiž nechybí ani řada zločinů zaměřujících se právě na děti. Cílem této kapitoly je prozkoumat současnou hmotněprávní úpravu ochrany dětí nepřímo poskytovanou právě skrze trestání pachatelů zločinů podle mezinárodního práva zaměřených na děti. Římský statut se rovněž věnuje celé řadě procesních práv, mezi nimiž nechybí ani přelomový mechanismus pomoci obětem zločinů, věnovaných (nejen) dětem. Procesní aspekty jsou tu však ponechány stranou a pozornost je věno- vána pouze nepřímé hmotněprávní ochraně. ͸ . Pojmy Tak jako vždy je nejdříve potřeba vyjasnit pojmy. V těch je však mnohdy rozpor mezi různými prameny mezinárodního práva. Především je nutné definovat pojem dítě. Zřejmě nejrelevantnějším pramenem je ÚPD a ta v čl. 1 za dítě označuje osobu mladší 18ti let, pokud právní řád státu neozna- čuje za dospělého i osobu mladší. Na ÚPD navazují i další prameny, včetně soft law, jako například Pařížské principy a vodítka o dětech spojených s ozbrojenými silami nebo ozbrojenými skupinami z roku 2007. 4 Samotný Římský statut Mezinárodního trestního soudu sice nedefinuje osobu dítěte, pouze omezuje ve svém článku 26 výkon jurisdikce na osoby starší 18ti let. Tento článek je formulován tak, aby trestní odpověd- nost osoby mladší 18ti let nevylučoval, pouze aby omezil jurisdikci Soudu samotného. V dále rozebíraných ustanoveních pak ŘS hovoří o dětech mladších 15ti let, což je však formulace, která nevylučuje, aby se za dítě považovala i osoba mezi 15 a 18 rokem. Kategorie zločinů, které jsou v této kapitole dále rozebírány, zahrnují rovněž sexu- ální a genderově motivované zločiny. V souvislosti se sexuálními zločiny se často setká- váme s termínem, který Římský statut v definicích zločinů nevyužívá, a to je sexuální vykořisťování. To je podobné prostituci (jedná se o finanční výměnu za jistý druh cho- vání), rozdíl však spočívá v tom, že vykořisťování zneužívá pozice síly anebo důvěry. 5 Dále je vhodné vyjasnit, co se má v této kapitole na mysli termínem nepřímá ochra- na. Mezinárodní právo obsahuje řadu pramenů zabývajících se ochranou lidských práv a práv obětí války (včetně ochrany dětí) a stanovujících odpovědnost států za jejich případné porušení. Mnohá z těchto ustanovení pak mají svou trestněprávní analogii ve formě jednotlivých zločinů v Římském statutu. A právě tato zrcadlová úprava je 3 Římský statut Mezinárodního trestního soudu, 2187 UNTS 3, sjednán dne 17. 7. 1998, v platnosti ode dne 1. 7. 2002, č. 84/2009 Sb. m.s. 4 UNICEF, Pařížské principy. Principy a vodítka o dětech spojených s ozbrojenými silami nebo ozbrojený- mi skupinami, dostupné na http://www.unicefinemergencies.com/downloads/eresource/docs/2.6%20 Child%20Protection/Paris_Principles_EN.pdf 5 O‘BRIEN, M. Sexual Exploitation and Beyond: Using the Rome Statute of the International Criminal Court to Prosecute UN Peacekeepers for Gender-based Crimes. In: International Criminal Law Review 11(4), 2011, s. 3.

92