NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

jednání o úpravě pracovních podmínek v kolektivní smlouvě, které však nebudou jed nostranně určeny zaměstnavatelem, ale skutečně vyjednány 24 , nevyjímaje ani schopnost a připravenost odborové organizace vést sociální spor, zahrnující i schopnost organizo vat se a vést stávku. 25 (5.2) Organizovanost, kdy odborové organizace nesmí být nahodilými uskupeními, ale organizacemi s jasnou demokratickou strukturou 26 , mandatorně proběhlou usta novující schůzí a musí být zakládány na mezipodnikovém principu. Tento požadavek se někdy podřazuje pod požadavek nezávislosti na sociální protistraně, ale je vnímána i jako historicky vzniklá ochrana proti zaměstnavateli, který by mohl chtít účelově propouštět odborově organizované zaměstnance. Jedním z dnešních argumentů je za jištění otevřenosti odborové organizace v rámci regionu. 27 V Německu tak nemůže existovat odborová organizace působící pouze u jednoho zaměstnavatele, jako je tomu v České republice. Splnění podmínek se posuzuje vždy v kontextu dané odborové organizace a zaměst navatele. 28 Splnění těchto podmínek posuzují pracovněprávní soudy na návrh 1) jiné odborové organizace způsobilé kolektivně vyjednávat, která má s posuzovanou geo grafickou a věcnou spojitost, 2) zaměstnavatele (popř. jejich svazu), 3) Federálního úřadu práce nebo 4) příslušného Zemského úřadu práce. 29 Soudní praxí je posuzovat např. počet členů v kontextu regionu, kde působí, nebo v kontextu zaměstnavatelů, u kterých působí. Hledí se ale například na to, jestli už daná organizace uzavřela nějaké kolektivní smlouvy, tedy jestli ji sociální protistrana (tedy zaměstnavatelé) bere jako legitimní odborovou organizaci. Kritériem může být i otevřenost organizace a snaha nabrat nové členy, tedy že se nejedná o uzavřený klub sloužící zájmům pouze úzké skupiny. 30 3. Práva odborových organizací V důsledku odlišné úpravy a pojetí odborových organizací v České republice a Německu se liší i katalog práv, které odborové organizace požívají. Německá úprava nepočítá s odborovými organizacemi jako s aktéry na úrovni jed notlivých zaměstnavatelů. Na této úrovni je nahrazuje tzv. Betriebsräte , 31 které vystu pují jménem zaměstnanců vůči danému zaměstnavateli. 32 České odborové organizace 24 Rozsudek Bundesarbeitsgericht (Spolkový pracovní soud SRN) ze 28. 3. 2006 ve věci 1 ABR 58/04. 25 DÜTZ, Wilhelm a Gregor THÜSING. Arbeitsrecht . S. 333. 26 JUNKER, Abbo. Grundkurs Arbeitsrecht . S. 260. 27 MASCHMANN, Frank a HROMADKA, Wolfgang. Arbeitsrecht . S. 19. 28 BAG: Urteil vom 14. Dezember 2004, 1 ABR 51/03, a BAG: Urteil vom 28. März 2006, 1 ABR 58/04. 29 Ustanovení § 97 odst. 1 ArbGG. 30 Rozsudek Bundesarbeitsgericht (Spolkový pracovní soud SRN) ze 28. 3. 2006 ve věci 1 ABR 58/04. 31 Podnikové rady zaměstnanců. 32 JUNKER, Abbo. Grundkurs Arbeitsrecht . S. 353.

11