NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

tak oproti těm německým požívají vícero práv v důsledku jejich působení při jednot livém zaměstnavateli. Aby mohly odbory plnit svou roli v rámci sociálního dialogu se zaměstnavatelem, přiznává jim zákoník práce širokou škálu práv: právo na informace, na projednání, na spolurozhodování, na rozhodování, kontroly 33 , díky kterým mohou české odborové organizace dohlížet na dodržování BOZP a zákoníku práce a obecně aktivně konat sociální dialog na úrovni zaměstnavatele či konkrétní organizační jed notky zaměstnavatele (např. na úrovni závodu). Český ZPr také výslovně přiznává odborovým organizacím právo účasti na legislativ ním procesu v § 320 ZPr slovy: „Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pra covních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi.“ 34 V Německu takové zákonné zakotvení není. Účast od borových organizací na legislativním procesu a spoluvytváření pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců je však odvozena z praxe a ustanovení, že jsou to odborové organizace, co hájí hospodářské a ekonomické zájmy zaměstnanců. 35 Právo, které požívají jak německé, tak české odborové organizace, je právo vyjed návat kolektivní smlouvy. Právo vyjednávat kolektivní smlouvy je jak českým, tak německým odborovým organizacím přiznáno zákony, a to skrze § 1 TVG v případě Německa 36 a kombinací § 1 ZoKV a § 22 ZPr v případě České republiky 37 . Tři výše zmíněné paragrafy ustanovují odborové organizace jako jediné oprávněné uzavírat ko lektivní smlouvy, a je tak zaručeno exkluzivní postavení odborových organizací mezi zástupci zaměstnanců na poli kolektivního vyjednávání. Specifická práva oproti české úpravě mají ale i německé odbory, a to vůči Betriebsräte a vůči pracovněprávním soudům. Vůči Betriebsräte se očekává, že budou mít odborové organizace podporující a monitorující roli, zákon BetrVG jim tak přiznává škálu práv jako např. právo iniciovat volbu zaměstnanecké rady, pokud u zaměstnavatele žádná nepůsobí, právo být zván na zasedání rady zaměstnanců nebo právo dozorovat volby zaměstnaneckých rad. 38 Podle § 20 ArbGG pak mohou odborové organizace, stejně jako zaměstnavatelské svazy, nominovat své zástupce k pracovněprávním soudům. 39

33 BOGNÁROVÁ, Věra in BĚLINA, Miroslav; PICHRT, Jan; HŮRKA, Petr; MORÁVEK, Jakub; ŠTANGOVÁ, Věra et al. Pracovní právo . S. 403–407. 34 BOGNÁROVÁ, Věra in BĚLINA, Miroslav; PICHRT, Jan; HŮRKA, Petr; MORÁVEK, Jakub; ŠTANGOVÁ, Věra et al. Pracovní právo . S. 407. 35 MASCHMANN, Frank a HROMADKA, Wolfgang. Arbeitsrecht . S. 11.

36 DÜTZ, Wilhelm a Gregor THÜSING. Arbeitsrecht . S. 323. 37 PICHRT, Jan in PICHRT, Jan. Pracovní právo . S. 666 a 667. 38 MASCHMANN, Frank a HROMADKA, Wolfgang. Arbeitsrecht . S. 303. 39 Tamtéž, s. 672 a 675.

12