NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

Německá úprava tak na rozdíl od české předchází možné kolizi dvou úsilí o vyhlášení kolektivní smlouvy vyššího stupně s rozšířenou odvětvovou závazností. 4.2 Aplikace kolektivních smluv na zaměstnance Zásadní rozdíl nalezneme v otázce, na koho se budou ustanovení kolektivní smlouvy aplikovat, respektive „pro koho je kolektivní smlouvy vyjednána“. Zatímco v České republice je skrze § 24 odst. 1 ZPr kolektivní smlouva uzavírána i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni (je tedy uzavírána za všechny zaměstnance), v Německu se takovéto „černé pasažérství“ nekoná. Na základě judikatury se normativní ustanove ní kolektivních smluv dělí na dvě kategorie: (1) Individualnormen 49 , které upravují otázky mzdové, otázky ohledně dovolené, pracovní doby apod., kdy takové normy platí pouze pro členy odborové organizace; 50 (2) Betriebsnormen 51 , normy, u kterých je rozlišování mezi členy a nečleny evidentně bezúčelné a jsou na všechny zaměstnance aplikovatelné. Sem bude patřit například zákaz kouření na pracovišti. 52 4.3 Vertikální kolize kolektivních smluv V důsledku možnosti existence kolektivních smluv různých úrovní existuje potřeba vyřešit otázku v kolektivních smlouvách obsažených práv, respektive jejich šíři. Jako u mnohých jiných otázek se česká a německá úprava liší. Česká úprava řeší problema tiku aplikace podnikových kolektivních smluv a kolektivních smluv vyššího stupně za kotvením nadřazenosti těch vyššího stupně. Podnikové kolektivní smlouvy nemohou práva upravit v menším rozsahu, než jak jsou upraveny ve smlouvě vyššího stupně. K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, se ne přihlíží. 53 Německá judikatura označuje tuto problematiku souslovím Tarifkonkurenz a jde přesně opačnou cestou. Kromě možnosti zakotvení samoomezujících klauzulí, které upravují řešení kolizí jednotlivých smluv, se v Německu operuje s tzv. principem spe ciality (respektive blízkosti). Vždy se aplikuje ta kolektivní smlouva, která je podniku nejblíž z hlediska geografického, provozního či profesního, protože nejlépe odpoví dá požadavkům a charakteristikám podniku a potřebám zaměstnanců, kteří v něm pracují. 54 V případě rozporu mezi kolektivními smlouvami je důležité určit, která 49 Volně přeloženo jako individuální ustanovení. 50 JUNKER, Abbo. Grundkurs Arbeitsrecht . S. 280. 51 Volně přeloženo jako provozní předpisy. 52 JUNKER, Abbo. Grundkurs Arbeitsrecht. S. 280 a 281. 53 Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců . Online. Dostupné z: https://ppropo.mpsv.cz/ XIV81Kolektivnismlouva. [cit. 2024-08-12]. 54 MASCHMANN, Frank a HROMADKA, Wolfgang. Arbeitsrecht . S. 136 a 137.

14