NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

ať už jsou jakékoli velikosti) požívají, jsou být informovány o zahájení vyjednávání a posléze s nimi má zaměstnavatel výslednou kolektivní smlouvu projednat. Ale pouze projednat, již nevyjadřují souhlas či nesouhlas, ani se nevyjadřují k obsahu dojednané kolektivní smlouvy či k tomu, jestli zohledňuje názory menší odborové organizace. Zvlášť problematický je tak tento prvek ve spojení s § 24 odst. 1 ZPr s již výše zmí něným ustanovením, který dojednanou kolektivní smlouvu aplikuje i na členy odbo rové organizace, která neměla žádné slovo během dojednávání kolektivní smlouvy, ani nemuselo být přihlédnuto k jejím oprávněným zájmům. Důležité je také připomenout, že podobné narušení odborové plurality a snahu ji omezit v prospěch reprezentativnosti a majority již jednou zastavil Ústavní soud v ná lezu č. 116/2008 Sb. Tehdejší znění § 24 odst. 2 ZPr obsahovalo pouze toto usta novení: „Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele.“ 57 A byla to právě nejasnost, kdy přestává platit princip absolutní plurality a má být aplikován princip plurality, kterou, mimo jiné, tehdy napadla skupina poslanců a senátorů. 58 Nicméně z odůvodnění Ústavního soudu se dočteme, že tato nejasnost nebyla důvo dem zrušení tohoto ustanovení, ale bylo jím narušení zákazu zvýhodňování jakékoli odborové organizace před ostatními, a to ani vzhledem k tomu, jaké zaměstnance sdružuje, ani se zřetelem k počtu svých členů podle čl. 27 odst. 2 LZPS. 59 Ústavní soud zrušení zmíněného odstavce dále komentuje: „Nezbývá než znovu připomenout, že ze základního ústavního principu rovnosti zejména vyplývá, že rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být svévolné a především se nesmí s různými subjekty, nachá zejícími se ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházet rozdílným způsobem, aniž by pro to existovaly objektivní a rozumné důvody. To lze vztáhnout ve smyslu předmět ného článku Listiny základních práv a svobod i na právo koaliční.“ 60 Je tedy otázkou, zdali budou nová ustanovení § 24 zákoníku práce znovu napadena a zrušena Ústavním soudem, či nikoliv. A je to právě nezohlednění oprávněných zájmů a nevyjádření souhlasu, kterým se nová česká úprava tolik a zásadně liší od úpravy německé. Německá legislativa v oblasti odborové plurality volí zcela jiný přístup. Stav, kdy je jeden zaměstnavatel vázán kolektivními smlouvami vůči dvěma odborovým organiza cím, se v Německu označuje jako Tarifpluralität . A zatímco ZPr i nadále počítá pouze s jednou kolektivní smlouvou na podnik, tak v Německu může být zaměstnavatel vá zán vícero kolektivními smlouvami a existují jasné podmínky, jaká kolektivní smlouva

57 Ustanovení § 24 odst. 2 ZPr ve znění od 1. 1. 2008 do 13. 4. 2008. 58 Nález Ústavní soudu ČR ze dne 12. března 2008, Pl. 116/2008 Sb., odst. 28. 59 Nález Ústavní soudu ČR ze dne 12. března 2008, Pl. 116/2008 Sb., odst. 284. 60 Nález Ústavní soudu ČR ze dne 12. března 2008, Pl. 116/2008 Sb., odst. 265.

16