NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

1.1 Evidence dohod o provedení práce do 30. 6. 2024 Klíčové podmínky pro vznik účasti na nemocenském pojištění osob činných na zá kladě dohod o provedení práce jsou uvedeny v § 7a odst. 1 a 2 NemPoj. Mezi nejdů ležitější podmínku patří dosažení zúčtovaného příjmu přesahujícího částku 10 000 Kč v daném kalendářním měsíci. Tato podmínka se pro účely účasti na nemocenském pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci zvlášť. Důležitým aspektem této úpravy je situace, kdy zaměstnanec vykonává práci na zá kladě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. V takovém případě se zúčtované příjmy v témže kalendářním měsíci ze všech těchto dohod sčítají a posuzuje se, zda ve své celkové výši přesahují částku 10 000 Kč. Tuto skutečnost upřesňuje § 7a odst. 3 NemPoj. V praxi se lze poměrně často setkat s tím, že se odměny z dohod o provedení práce sjednávají tak, aby se z nich nemuselo pojistné odvádět, takže i když je práce vykonána v jednom měsíci, odměna se vyplatí ve více vždy tak, aby nepřesáhla 10 000 Kč. Tento postup je legitimní v případě, že odměna z dohody o provedení práce představuje pro zaměstnance přivýdělek k jeho pracovnímu poměru, v jehož rámci je kryt nemocen ským pojištěním. Pokud se ale někdo dohodami o provedení práce systematicky sjed návanými s různými zaměstnavateli živí (nezřídka to bývají například ženy na konci rodičovské dovolené nebo po jejím skončení), může skutečnost, že taková závislá práce Jak již bylo výše nastíněno, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (a právě zejména institut dohod o provedení práce) je v praxi tuzemského trhu práce nezřídka využíván zcela odlišným způsobem, než zákonodárce předvídal. Primárním účelem dohod je řešit především nepředvídatelné, neplánované časově omezené práce, které by nebylo účelné realizovat v pracovním poměru; dohody umožňují zaměst nancům další výdělečnou činnost, a to zejména v případech, kdy je potřeba skloubit pracovní aktivitu s primární výdělečnou činností nebo s osobními záležitostmi – pre zenčním studiem, péčí o jiné osoby apod. Dále lze nalézt uplatnění dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v těch případech, kde zdravotní stav nebo vyšší věk nedovolují zaměstnanci plné pracovní uplatnění 5 . V neposlední řadě je nutno po dotknout, že v souladu s § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZPr), mají zaměstnavatelé zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Z tohoto ustanovení je odvozena podoba dohod jako doplňkového pracovně právního vztahu. Statistické údaje však potvrzují, že v praxi je výkon práce na základě dohod o prove dení práce jevem ne zcela doplňkovým a ojedinělým. Data Českého statistického úřa 4 KOLDINSKÁ, Kristina a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. S. 188. 5 HŮRKA, Petr a kol. Pracovní právo. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023. S. 430. není kryta nemocenským pojištěním, představovat značné riziko 4 . 2. Evidence dohod o provedení práce od 1. 7. 2024

22