NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

du jasně prokazují, že v posledním kvartálu roku 2023 z celkového počtu 4 890 000 6 zaměstnaných osob ve věku 15 – 64 let 7 bylo více než 1 216 000 8 osob (tedy zhruba jedna čtvrtina) zaměstnána na základě dohod o provedení práce. Jádro tohoto fenomé nu lze spatřovat v často zištných důvodech na straně zaměstnavatelů, ale i některých skupin zaměstnanců. Zájem zaměstnavatelů upřednostňovat (a nadužívat) dohody o provedení práce čas to pramení z neoliberální doktríny, pod jejímž vlivem je jedním z primárních cílů zaměstnavatelů optimalizace a flexibilita vnitřních (tedy i pracovních) procesů za úče lem dosažení co nejvyšších zisků s co nejnižšími náklady. Pro takové zaměstnavatele představuje využívání dohod o provedení práce finanční i funkční flexibilitu, která bezprizorně ústí v úpadek standardních pracovních úvazků a zvýšenou nejistotu, nízké příjmy, omezenou sociální ochranu a obecně prekarizaci zaměstnanců 9 . Na druhou stranu je zaměstnávání za základě dohod o provedení práce rozšířené u osob, které jsou u Úřadu práce vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání či jsou povinny z exekucí – využívají podlimitních režimů těchto dohod, aniž by úřadům tyto příjmy přiznávaly. Režim podlimitních dohod umožňoval zaměstnavatelům srazit těmto zaměstnancům pouze 15% daň z příjmů, která byla odváděna téměř anonymně, a nebyli povinni odvádět z těchto příjmů odvody na pojistné. Zaměstnanci tak měli možnost získat zdaněný příjem, který však není zahrnut do systému sociálního zabez pečení a není evidován v tradičních přehledech o příjmech. Tato praxe vedla k rozšíře ní šedé ekonomiky a umožňovala zaměstnancům kumulovat více podlimitních příjmů, což ztěžovalo přesné měření rozsahu tohoto jevu a jeho dopadů na veřejné finance 10 . Nejen z těchto důvodů se vláda rozhodla pro návrh zákona č. 349/2023 Sb., kte rým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“). Z důvodové zprávy ke změně zákona o nemocenském pojiš tění je patrné, že hlavním cílem navrhované úpravy bylo, aby se dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání nestávaly jediným a častým zdrojem příjmu 6 Prostý (aritmetický) průměr hodnot zaměstnanosti za jednotlivé měsíce Q4/23 (říjen – prosinec 2023). 7 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [ČSÚ]. Tab. 2: Absolutní počty zaměstnaných a nezaměstnaných osob (očištěné od sezónních vlivů). In: Český statistický úřad. Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekono mické aktivity – únor 2024. Datum vydání: 2. 4. 2024 [cit. 2024-08-30]. Dostupné z: https://csu.gov. cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-unor-2024. 8 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [ČSÚ]. Osoby pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v ČR. In: Český statistický úřad. Osoby pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Datum aktualizace: 31. 5. 2024 [cit. 2024-08-30]. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/ osoby-pracujici-na-dohody-o-pracich-konanych-mimo-pracovni-pomer. 9 BEK, Tomáš. Práce za pokladnou: Flexibilní organizace v supermarketech a prekarizace práce. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2019, Vol. 55, No. 1. S. 61 86. Dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/ pdfs/csr/2019/01/03.pdf. 10 VLKOVÁ, Jitka. Utajování dohod o provedení práce končí. Na příležitost číhají exekutoři i Úřad práce. Ekonom. cz. Datum vydání: 20. 6. 2024 [cit. 2024-08-30]. Dostupné z: https://ekonom.cz/c1-67335030-utajova ni-dohod-o-provedeni-prace-konci-na-prilezitost-cihaji-exekutori-i-urad-prace.

23