NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

zaměstnanců a aby se snížil objem mzdového plnění z dohod o provedení práce bez placení pojistného, který činil podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2021 cca 54 mld. Kč. V souladu s programovým prohlášením vlády mělo oproti předešlému stavu k navýšení limitu částky rozhodného příjmu pro vznik účasti na pojištění, které by však nemělo konkurovat čistému příjmu z minimální mzdy z pracovního poměru, ze které se platí odvody. Na základě toho i dalších navrhovaných změn, které však ne byly přijaty (viz dále), měla být zajištěna i lepší sociální ochrana zaměstnanců 11 . 2.1 Konsolidační balíček – návrh a přijetí Původní návrh konsolidačního balíčku byl poslanecké sněmovně vládou předložen k 30. červenci 2023 jako tisk 488/0. Cílem tohoto návrhu nové právní úpravy mělo být ozdravení veřejných rozpočtů ve formě novelizace více než 60 zákonů upravujících zejména daňovou problematiku, ale i oblast soudních a jiných poplatků, formu a výši odměňování některých státních činitelů a v neposlední řadě i nemocenské pojištění. V oblasti nemocenského pojištění novela cílila kromě úprav evidence dohod o pro vedení práce také na znovuzavedení odvodů na nemocenském pojištění z příjmů za městnance 12 či na některé aspekty nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. 13 Původní návrh zákona zamýšlel v souvislosti s evidencí dohod o provedení práce nově zavést dva limity pro vznik účasti na nemocenském pojištění zaměstnance pra cujícího na základě dohody o provedení práce a tyto limity navázat na výši průměr né mzdy v národním hospodářství. První limit měl být stanoven pro případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na základě dohody o provedení práce pouze u jednoho zaměstnavatele, a měl představovat 25 % průměrné mzdy. Druhý limit měl být ur čen pro situace, kdy zaměstnanec pracuje na základě více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů. Tento limit byl založen na podobném mechanismu jako v případě § 7a odst. 3 NemPoj, tedy byl navázán na součet příjmů ze všech dohod o provedení práce. Účast na nemocenském pojištění by tomuto zaměstnanci vznikla v případě, že by součet výdělků ze všech dohod převyšoval 40 % průměrné mzdy 14 . Z tohoto důvodu kladla navrhovaná právní úprava další povinnost i zaměstnancům. Ti museli dle původního návrhu zákona prokazatelným způsobem informovat všech ny své zaměstnavatele o dalších dohodách o provedení práce, které uzavřeli v rámci jednoho kalendářního měsíce. Tyto informace měl být zaměstnanec povinen sdělit nejpozději v den nástupu do práce. Nesplnění této povinnosti zaměstnancem mělo být 11 Důvodová zpráva k zákonu č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsoli dací veřejných rozpočtů. K části čtyřicáté druhé – Změna zákona o nemocenském pojištění. S. 510. [cit. 2024-08-30]. 12 Pojistné na nemocenské pojištění odváděl od r. 2009 pouze zaměstnavatel. Srov. § 7 odst. 1 písm. c) ZPojSZ. 13 Srov. např. § 5b odst. 1 ZPojSZ. 14 Důvodová zpráva k zákonu č. 349/2023 Sb., op. cit. s. 510–511. [cit. 2024-08-31].

24