NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

hod o provedení práce, jež měly začít platit od počátku roku 2025 na základě zákona č. 163/2024 Sb. Tímto krokem došlo ke zrušení celé právní úpravy režimu oznámené dohody. Tento legislativní obrat má významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, kteří uzavírají dohody o provedení práce, a přinesl jasnější pravidla pro jejich pojištění. Jednou z důležitých oblastí, které novela upravila, je způsob sčítání příjmů z dohod o provedení práce pro účely nemocenského a důchodového pojištění. Nově platí, že se sčítají pouze příjmy zaměstnance z dohody o provedení práce u jednoho zaměst navatele. Pokud má zaměstnanec souběžně dohody o provedení práce u různých za městnavatelů, tyto příjmy se nesčítají. Stejně tak se příjmy z dohod o provedení práce nepřičítají k příjmům z jiných pracovněprávních vztahů, a to ani v případě, že jsou uzavřeny u stejného zaměstnavatele. Další klíčovou změnou je stanovení nové hranice pro povinnou účast na nemo cenském a důchodovém pojištění. Pokud zúčtovaný započitatelný příjem z dohody o provedení práce dosáhne 11 500 Kč v daném kalendářním měsíci, vzniká povinná účast na pojištění. Tato částka byla stanovena jako 25 % průměrné mzdy a každoročně ji vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V případě dosažení této hranice se odvádějí odvody na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z celého příjmu. Zaměstnavatelé také musí nadále evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce, ať už jsou účastni nemocenského pojištění, nebo ne, včetně výše jejich příjmů; tuto povinnost novela nijak nemění. 4. Zhodnocení nové právní úpravy a jejích dopadů Je nepopiratelné, že výsledná podoba nové právní úpravy evidence dohod o prove dení práce se v mnohém liší od své původní verze předkládané v červenci roku 2023. Podobný osud transformace své podoby však potkává celou řadu právních předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů, zaměstnanosti a dalších sociálních práv. Jádro to hoto fenoménu lze spatřovat ve vysoké politizaci dané právní oblasti a intenzivním zapojení sociálních partnerů a dalších zainteresovaných stran do legislativního procesu. Výsledkem takového procesu je, že končená podoba legislativy často odráží kompromi sy mezi rozličnými zájmy a požadavky, což může vést ke změnám, které původní návrh výrazně modifikují. Tato dynamika ve výsledku sice může ovlivnit končenou efektivitu právních předpisů, na druhou stranu však významně přispívá k demokratizaci legisla tivního procesu prostřednictvím přímého zapojení širokého spektra zájmových skupin. Co však autor příspěvku považuje v případě přijetí nové právní úpravy dohod za pro blematické, je forma legislativního přílepku , ve které byla přijata. Tak tomu bylo právě i v případě novely zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, do kterého byla pozměňovacím návrhem ministra Jurečky a dalších poslanců vnesena obsahově zcela nesouvisející materie – úprava režimu oznámené dohody. Tato přitom upravuje zcela odlišnou oblast společenských vztahů, než si klade za úkol návrh

28