NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

zákona ve svém původním znění. Takováto praxe bývá motivována zjednodušením le gislativního procesu, ve kterém obsah takového přílepku má možnost být schválen s již připraveným návrhem zákona. Nezbývá než podotknout, že se tímto fenoménem již historicky zabýval Ústavní soud, který ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 konstatuje neústavnost takové praxe, a to zejména z důvodu porušení dělby moci, s důsledky pro principy souladného, přehledného a předvídatelného práva. V neposlední řadě nelze jinak než vyjádřit autorův povzdech nad skutečností, že úprava platná od 1. ledna 2025 je již několikátou změnou systému zdanění a odvodu pojistného u příjmů z dohod o provedení práce za velmi krátké období. Takto časté změny právní úpravy nepřispívají k právní jistotě ani předvídatelnosti pro zaměstna vatele, zaměstnance a koneckonců ani úředníky správy sociálního zabezpečení, kteří se musí opakovaně přizpůsobovat novým pravidlům. Přestože některé úpravy mohou být vedeny legitimní snahou o zlepšení systému, časté zásahy do legislativy vedou k admi nistrativní zátěži a nejistotě, která se může projevit v ochotě zaměstnavatelů využívat institut dohod o provedení práce. Obzvláště problematické se jeví retrospektivní změny nebo úpravy přijímané bez dostatečné doby na adaptaci. Tato praxe pak může vést k situacím, kdy zaměstnavatelé nejsou schopni včas reagovat na nové požadavky, což může vést nejen k neúmyslné mu porušení právních předpisů, ale i k poklesu využívání tohoto pracovněprávního institutu. Z dlouhodobého hlediska by tak bylo žádoucí, aby se právní úprava odvodů na so ciálním pojištění stabilizovala a byla koncipována s ohledem na předvídatelnost a udr žitelnost. Jen tak lze zajistit, aby dohody o provedení práce i nadále plnily svoji funkci flexibilní formy pracovněprávního vztahu. 4.1 Dopad právní úpravy na státní rozpočet V důvodové zprávě k původnímu návrhu konsolidačního balíčku bylo pro novou právní úpravu evidence dohod o provedení práce argumentováno zejména tou sku tečností, že kumulace vícero (podlimitních) dohod u několika zaměstnavatelů na jednou má za následek ztrátu příjmů státního rozpočtu v sociálním pojištění okolo 15 mld. Kč, ale i faktem, že tito nepojištění zaměstnanci častěji zatěžují systém státní sociální podpory, jehož dávek jsou příjemci 22 . Je však na zvážení, zda tato částka v kon textu struktury příjmů státního rozpočtu – zejména finančních prostředků inkasova ných státem na povinném pojistném – představuje signifikantní ztrátu příjmů státního rozpočtu. Pro srovnání, státní rozpočet ČR pro rok 2024 předpokládá příjmy z povin ného pojistného v celkové výši 756,2 mld Kč. V poměru k tomuto celkovému objemu nepředstavuje částka 15 mld. Kč více než necelá 2 % celkové hodnoty. 23 22 Důvodová zpráva k zákonu č. 349/2023 Sb., op. cit. s. 239–240. [cit. 2024-09-01]. 23 Státní rozpočet 2024 v kostce: Kapesní příručka Ministerstva financí ČR. s. 16. Datum vydání: 11. 3. 2024 [cit. 2024-09-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/rozpocet-v-kostce.

29