NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

které si osvojily jiné právní kultury. Například ve Velké Británii rozlišují nadto mezi zaměstnanci („ employees “) a pracovníky („ workers “). 15 Je možné říct, že „ employees “ jsou zjednodušeně obdobou zaměstnanců v pracovním právu našich končin, zatímco obdo ba „ workers “ by se zde hledala jen marně. Ti pracují za odměnu na základě smlouvy či potažmo jiné dohody, nicméně se nachází v jakémsi mezistupni mezi zaměstnancem, jak ho zná česká pracovněprávní nauka, a osobou samostatně výdělečně činnou. 16 2.2 Judikatura Po výše nastíněném teoretickém úvodu považuji za vhodné se zaměřit na otázku, jak vlastně pracovněprávní praxe vnímá platformové zaměstnávání a jakou formu činnosti mu přisuzuje, případně jestli se v jejím rámci můžeme setkat s jakoukoli formou kla sifikace tohoto pojmu. Jelikož je judikatura českých soudů vztahující se k analyzované problematice poněkud skoupá na slovo, a protože považuji za důležité poskytnout co možná nejkomplexnější náhled na pojetí problematiky platformového zaměstnávání, je podle mého názoru přínosné zaměřit pozornost na soudní rozhodnutí ze zahraničí. V závěru této práce nastíním skutečnost, že zde existují jisté snahy o ucelení odpovědi na tuto problematiku, ale prozatím pouze přiblížím různé úhly pohledu ze zahraničí v rámci různých právních kultur, které nám jsou více či méně blízké. 2.3 Spolková republika Německo Příklady a výklad začnu s námi blízkou právní kulturou. V německé judikatuře je možno si relativně brzy povšimnout, že zde chybí obecná klasifikace platformového zaměstnávání jako závislé práce či samostatné výdělečné činnosti. Nicméně jsou zde řešeny konkrétní případy, skrze které přiblížím alespoň v rámci vymezených mantinelů chápání tohoto pojmu. Německý Spolkový pracovní soud rozhodoval v rozsudku 9 AZR 102/201 ze dne 1. prosince 2020 o postavení tzv. „ crowdworkers “, tj. osobách pracujících krátkodobě a často prostřednictvím internetu, kde vykonávají jednoduché činnosti, jako je na příklad testování aplikací či ověřování informací, a to za úplatu. 17 Spolkový pracovní soud rozhodl tak, že „ crowdworker “ je zaměstnancem s ohledem na splnění jím pře destřených podmínek. Především jde o to, že osoba byla integrována do organizační struktury, přičemž byla subjektem instrukcí a neměla možnost svobodně rozhodovat o činnostech s ohledem na místo, čas a jejich obsah. Její práce byla přitom kontrolová na a způsob jejího provedení byl určen předem. Zároveň se Spolkový pracovní soud v této věci vyjádřil k zaplacení odměny, kterou domnělý zaměstnanec požadoval. Rozhodl tak, že není možné tuto jednoduše vymoci v souladu s poplatky, které domnělý zaměstnanec dříve obdržel jako údajný podnika

15 PICHRT, Jan. Zero Hours Contracts. AUC Iuridica , 2019, č. 1, s. 97. 16 PICHRT, Jan. Zero Hours Contracts. AUC Iuridica , 2019, č. 1, s. 97. 17 Rozsudek Spolkového pracovního soudu 9 AZR 102/201 ze dne 1. prosince 2020.

39