NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

může pracovní poměr vypovědět, aniž by k tomu potřeboval důvod či naplnil nějakou podmínku podle § 50 odst. 3 ZPr, kdežto zaměstnavatel může podle § 50 odst. 2 ZPr vypovědět pracovní poměr jen z některého důvodu uvedeného v § 52 ZPr. Výpověď je jednostranné a adresované právní jednání, v tomto případě zaměstnava tele, 1 které má za cíl skončit pracovní poměr. Díky jednostrannosti právního jednání není zapotřebí součinnosti druhé strany, a jelikož je právní jednání adresované, má účinky již doručením projevu vůle druhé straně. Za předpokladu, že výpověď je bez vad, druhá strana nemá možnost se bránit a závazek skončí. Ale ve chvíli, kdy výpověď trpí vadami, otevírají se druhé straně možnosti obrany. Obrana druhé strany typicky bude spočívat na anulaci výpovědi, ta bude buďto zdánlivá, nebo neplatná, tak či tak nebude. Zdánlivost nastává podle § 50 odst. 1 ZPr ve chvíli, kdy není dodržená pí semná forma. Neplatnost v případě výpovědi za strany zaměstnavatele bude nastávat typicky v případě výpovědi z vadného/žádného důvodu. 1.1 Neplatná výpověď Pracovní právo poskytuje zvláštní úpravu práv a povinností mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniklých v důsledku neplatné výpovědi v § 69 ZPr. Z hlediska této práce je nejpodstatnější náhrada škody, která v souvislosti s neplat nou výpovědí vznikne. Ta je § 69 ZPr konstruována velice prazvláštním způsobem. Na začátku je zaměstnanci na stůl položena neplatná výpověď a s ní má na tomto stole dvě možnosti, jak s ní naložit. Může přijmout fakt, že se zaměstnavatel zachoval protiprávně, a z pochopitelných důvodů s takovým člověkem nechce nadále spolupracovat. Z nepochopitelného důvo du mu při zvolení této cesty podle zákoníku práce nenáleží žádná náhrada škody, 2 byť ta nepochybně vznikla a zároveň došlo k protiprávnímu jednání. Důvodová zpráva se ke smyslu této úpravy nevyjadřuje. Dle názoru autora jde o logický následek jednoho z účelů ZPr, tj. směrovat pracovněprávní vztah k co možná nejdelšímu trvání (dále např. pravidla § 39 ZPr). Jen v tomto případě v zájmu ochrany ideje ZPr zapomněl na ochranu člověka, kterému má právní úprava pomoci. Nebo má jen zákonodárce za to, že ví, co je pro daného člověka nejlepší. Mám za to, že závěry této práce nejsou pro tuto situaci použitelné, protože § 69 ZPr je zvláštním pravidlem a odchýlením směrem k OZ by došlo k obcházení zákona. Jako alternativa se nabízí postup, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, a podá žalobu na určení neplatnosti a případné náhradě mzdy. V tomto případě zaměstnavatel znovu začne přidělovat zaměstnanci práci, za níž bude zaměstnanec příslušně odměňován. Pokud zaměstnavatel zvolí cestu nepřidělování prá 1 PTÁČEK, Lubomír. § 50 [Výpověď z pracovního poměru]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce . 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. S. 312, marg. č. 1. 2 DRÁPAL, Ljubomír. § 69 [Následky neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce . 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. S. 463, marg. č. 29.

50