NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

ce, má zaměstnanec právo na náhradu mzdy. Škoda se nahrazuje ve výši pozitivní inte resse. Nahrazuje se tak mzda v takové výši, jaké byl zaměstnanec s to dosáhnout, resp. náhrada mzdy nepřísluší např. v případech, kdy zaměstnanec nastupuje na mateřskou dovolenou. 3 Zde sice zaměstnanci přísluší náhrada mzdy, ale patrně zvláštní zákon ná ochrana postavení zaměstnance se neuplatní, pokud se zaměstnanci děje bezpráví, protože § 69 odst. 2 ZPr připouští právo soudu moderovat tuto náhradu. Obecně lze připustit, že mohou nastat situace, v nichž moderace dává smysl pro spravedlivé uspo řádání, ale určitě ne za použití referenčních kritérií podle zmiňovaného ustanovení, tj. „ soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil “. Dané situaci by patrně lépe vyhovovalo referenční kritérium podle § 2953 OZ: „ Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a ma jetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. “ Ve stavu, kdy pravidla nepřinášejí spravedlivé výsledky v situacích, jež mají řešit, je na místě se zamyslet, jak ZPr řeší problémy, na něž nemyslel, protože i to musí obecná úprava dělat. Uvedu příklad. Představte si region, v němž je zaměstnavatel, jehož předmět činnosti je v daném regionu unikátní, resp. nikdo jiný se v rozumné vzdálenosti ničím podobným nezabývá. Co když tento zaměstnavatel dá neplatnou výpověď zaměstnanci, který se touto specifickou činností zabývá, a zároveň v dané situaci není po zaměstnanci spravedlivé, aby v práci setrval? Tento již bývalý zaměstna nec bude nucen např. daleko dojíždět, změnit bydliště apod., resp. nepochybně došlo k újmě na jeho jmění v důsledku protiprávního jednání jiného subjektu. Otázkou je, zda právo nabízí prostředky, jak alespoň z části tuto nespravedlnost zhojit. V ZPr se odpověď nenachází. Podle § 265 ZPr lze nahradit pouze újmu, kterou zaměstnavatel zaměstnanci způsobil při plnění pracovních úkolů. 4 Je tak na místě se zamyslet, kde jinde hledat spravedlivé řešení. 2. Subsidiarita OZ Mám za to, že spravedlivé řešení této otázky nalezneme v občanském právu. Ale abychom se k občanskému právu dostali, musíme přejít přes most § 4 ZPr společně s § 9 OZ, tedy subsidiaritu použití OZ. Pro pochopení subsidiarity práva občanského vůči pracovnímu právu je nejpří nosnější uvědomit si genezi vztahu obou právních odvětví tak, jak činí prof. Pichrt. 5 3 DRÁPAL, Ljubomír. § 69 [Následky neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce . 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. S. 463, marg. č. 29. 4 NOVOTNÝ, Zdeněk. § 265 [Škoda při plnění pracovních úkolů]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce . 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. S. 1139, marg. č. 2. 5 PICHRT, Jan. K některým aspektům vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce. Právní rozhledy , 2014, č. 7, s. 254–258.

51