NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

odměn (to jen v případě, že pracovní poměr trval alespoň 20 let, a to včetně „základ ního“ odchodného ve výši 2 měsíců). 30 Nyní se často diskutuje o odstupném ve výši „jen“ 6 měsíčních odměn. 31 Návrh NERV ale žádnou specifikaci výše odstupného ne uvádí. 32 Je také diskutováno, jestli vůbec jsou zaměstnavatelé ochotni tak vysoké od stupné vyplácet zaměstnancům. 33 Je totiž stále možné propustit zaměstnance z důvodu nadbytečnosti (či reorganizace) podle § 52 písm. c) zákoníku práce, které je zpravidla spojené s odstupným ve výši až 3 průměrných měsíčních výdělků [výše se dá již nyní zvýšit kolektivní smlouvou, případně se také uplatňuje § 67 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, který v některých případech přiznává větší odstupné]. Přesto, že pracovněprávní soudní spory mezi (bývalými) zaměstnanci a zaměstnava teli nejsou v Česku časté, je důležité vnímat realitu těchto sporů, protože také ovlivňují zaměstnavatelova rozhodnutí. Obecně platí, že je to zaměstnavatel, kdo musí proká zat, že byly splněny podmínky pro podání výpovědi. 34 I přesto lze těžko očekávat, že budou zaměstnavatelé ochotní „připlácet“ další 3 průměrné měsíční výdělky, jen aby dosáhli propuštění zaměstnance, když mohou stejného výsledku dosáhnout podáním výpovědi z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce. 35 Je stále možné 30 BEZOUŠKA, Petr. Vyhlídky do budoucnosti pracovního práva . Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-193-9. 31 ODROBINOVÁ, Veronika. Výpověď bez udání důvodu? Krok správným směrem, ale lze ho v Česku prosa dit? Online. ©1996-2024 ECONOMIA, A.S. Hospodářské noviny. 2024. Dostupné z: https://archiv. hn.cz/c1-67296100-vypoved-bez-udani-duvodu-krok-spravnym-smerem-ale-lze-ho-v-cesku-prosadit. [cit. 2024-08-29]. 32 Národní ekonomická rada vlády připravila návrhy prorůstových opatření . Online. Vláda České republiky. 2024. Dostupné z: https://vlada.gov.cz/cz/ppov/nerv/aktuality/narodni-ekonomicka-rada-vlady-pripra vila-navrhy-prorustovych-opatreni-211585/. [cit. 2024-08-29]. 33 PICHRT, Jan a HANZAL, Vojtěch. Několik poznámek k diskuzi na téma „propuštění bez udání důvo du.“ Online. Právní rozhledy . 2024, r. 2024, č. 9, s. 296–301. ISSN 1210-6410. Dostupné z: https:// app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgrpxa4s7hfpxgxzshe3a&- groupIndex=5&rowIndex=0. [cit. 2024-09-03]. 34 Např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 2 Cdo 3103/2010: „ Ve sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci podle § 52 písm. c) ZPr má procesní povinnost tvrdit a pro kázat (povinnost tvrzení a povinnost důkazní), že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, že se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným a že je tu příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, vždy zaměstnava tel, který také nese procesní odpovědnost (břemeno tvrzení a břemeno důkazní) za to, že za řízení nebudou všechny rozhodné skutečnosti tvrzeny nebo prokázány .“ 35 Pro předpoklady a způsob přezkumu viz komentář k zákoníku práce: PTÁČEK, Lubomír; BĚLINA, Miroslav a DRÁPAL, Ljubomír a kol. § 52 [Důvody výpovědi]. Online. In: Zákoník práce: komen tář . 4. vydání. Velké komentáře . Praha: C. H. Beck, 2023. S. 329–371. ISBN 978-80-7400-951-8. Dostupné z: https://app.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgnpwk5tlg m2s443cl4zdambwl4zdmms7obtdkmq#. [cit. 2024-09-03].

63