NEDÁVNÉ A PLÁNOVANÉ ZMĚNY V PRACOVNÍM PRÁVU...

koalic 8 , ani zákon o sdružování, který by definoval jejich vnitřní organizační a rozho dovací struktury. 9 Německé fungování odborů je tedy primárně upraveno skrze judi katuru a právní doktrínu. 10 Zákony, které s odborovými organizacemi počítají a pra cují s nimi, tak jsou Tarifvertraggesetz (TVG) 11 , Betriebsverfassungsgesetz (BetrVG) 12 a Arbeitsgerichtsgesetz (ArbGG) 13 , které upravují jejich postavení v rámci kolektivního vyjednávání, dílčí práva vůči radám zaměstnancům a postavení odborových organizací před pracovními soudy. Český právní řád je v tomto ohledu komplexnější a plnější a úpravu vzniku a fungo vání odborových organizací obsahuje, konkrétně v občanském zákoníku 14 a zákoníku práce. Následně stejně jako Německo má i Česká republika zákon o kolektivním vy jednávání (ZoKV) 15 , který počítá s odborovými organizacemi jako se zástupci zaměst nanců. České zákony doplňuje ještě zákon o vojácích z povolání 16 , kterým se vojákům z povolání zakazuje odborová organizovanost. 17 2. Způsob a podmínky vzniku a působení odborových organizací České odborové organizace se řídí obecnou občanskoprávní úpravou zapsaných spolků, ale na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku (OZ), konkrét ně § 3025 OZ, se tato úprava použije přiměřeně a jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců. 18 To například znamená, že na rozdíl od spolků, jejichž vznik musí posvětit rejstříkový soud, vznik odborové organizace neschvaluje žádný státní orgán. Aby odborová organizace mohla platně vzniknout, postačí aktivita alespoň tří osob, sepsání stanov a registrace odborové organizace u rejstříkového soudu, a tím dochází k jejímu založení. 19 K tomu, aby však odborová organizace mohla u zaměstnavatele pů sobit a jednat s ním, musí splnit zvláštní podmínky subsidiárně stanovené zákoníkem práce v § 286 odst. 3 ZPr. Těmito podmínkami jsou: (1) stanovy, ve kterých je zakotve 8 Německý zákon nehovoří o odborových organizacích, ale o koalicích (sdruženích), které zahrnují jak sdružení zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. 9

DÜTZ, Wilhelm a Gregor THÜSING. Arbeitsrecht. S. 310. 10 DÜTZ, Wilhelm a Gregor THÜSING. Arbeitsrecht . S. 310. 11 Zákon o kolektivních smlouvách. 12 Zákon o podnikových radách. 13 Zákon o pracovněprávních soudech. 14 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

15 Zákon č. 2/1991 Sb., zákon o kolektivním vyjednávání. 16 Zákon č. 221/1999 Sb., zákon o vojácích z povolání. 17 BOGNÁROVÁ, Věra in BĚLINA, Miroslav; PICHRT, Jan; HŮRKA, Petr; MORÁVEK, Jakub; ŠTANGOVÁ, Věra et al. Pracovní právo . S. 386.

18 BRŮHA, Dominik in HŮRKA, Petr. Pracovní právo . S. 453. 19 BRŮHA, Dominik in HŮRKA, Petr. Pracovní právo . S. 453.

9