Sborník č. 52

Na závěr SDEU doplnil, že opatření přijatá členskými státy k zajištění ochrany osobních údajů musí být v souladu jak s ustanoveními směrnice, tak s jejím cílem, kterým je zachování rovnováhy mezi volným pohybem osobních údajů a ochranou soukromého života. Členské státy ochranu osobních údajů mohou rovněž rozšířit, po- kud tomu nebrání některé ustanovení práva EU. I když je z uvedeného případu zřejmé, že paní Lindqvist se nedomnívala, že založe- ním svých webových stránek, na kterých zveřejnila rovněž osobní údaje svých kolegů z farnosti, činí něco protiprávního, nezískala si jejich souhlas se zpracováním osobních údajů, v důsledku čehož nepochybně došlo k zásahu do jejich práva na ochranu sou- kromí. Navíc ze skutkových okolností vyplývá, že kolegové nebyli informování, že tyto webové stránky s jejich osobními údaji existují. Její počínání nelze přičítat pou- ze nedostatečné právní úpravě na evropské, příp. vnitrostátní úrovni. I dnes dochází k podobným situacím např. při umístění zápisu z jednání obce na internetové strán- ky bez anonymizování osobních údajů jednotlivců. Situace protiprávního nakládání s osobními údaji jsou často ovlivněny nedostatečným právním povědomím o právní oblasti ochrany osobních údajů a možná také laxním přístupem k ochraně osobních údajů třetích osob. Možným řešením, které se nabízí, je informační formou různých brožurek veřejnost o problematice ochrany osobních údajů informovat. Podobné for- my vzdělávání jsou mnohem úspěšnější než pouze odkázání na oficiální stanoviska úřadů pro ochranu osobních údajů, neboť by bylo pošetilé domnívat se, že stránky úřa- dů ochrany osobní údajů, i když na ně občas zabrousí některý právník nebo student, budou hojně navštěvovány laickou veřejností. Se zveřejněním osobních údajů v časopise a následně stále dohledatelných na in- ternetu souvisí rovněž probíhající řízení o předběžné otázce SDEU ve věci C-131/12 Google proti Costeja. 282 Ze skutkového hlediska byl v dávné minulosti majetek žalo- vaného, Maria Costeja Gonzálese, předmětem veřejné dražby z důvodu jeho dluhu na sociálním zabezpečení, o níž se informace dle relevantních ustanovení španělského vnitrostátního práva zveřejňuje v denním tisku s cílem dosáhnout co nejširší možné účasti na dražbě. Společnost Google používá pro svůj vyhledávač (Google Search) sys- tém automatických robotů „tzv. web crawles“ pro procházení a následnou indexaci jednotlivých stránek. I dnes je tedy, mnoho let po této události, stále možno vyhledat skrze španělskou verzi vyhledávače google.es při zadání jména pana Costeji relevantní stránku novin La Vanguardia s informací o veřejné dražbě jeho majetku. Pan Costeja se poté, co byla odmítnuta jeho žádost vůči novinám o smazání této informace (z hledis- ka zákonné povinnosti jejího zveřejnění), obrátil na společnost Google Spain se žádostí o odstranění svého jména z indexu užívaného vyhledavačem Google tak, aby nebylo možné nadále po zadání jména žalovaného najít informaci o dražbě jeho majetku. Probíhající řízení míří nejen na oblast problematiky vyhledávačů, ale rovněž na věcnou 282 Probíhající řízení o předběžné otázce ve věci C-131/12 Google v. Costeja . Návrh na zahájení řízení byl podán 9. března 2013. Dostupné na: http://isap.vlada.cz/ (rovněž zařazené v dokumentaci ÚOOÚ: čj. LZV-4320/12-1).

134