Sborník č. 52

2. Transparentnost (publicita) Anglický pojem „ transparency “, který lze chápat jako otevřenost a veřejnost a který se používá jak v této práci, tak v ostatní literatuře ve vztahu k investiční arbitráži, je do značné míry protikladem dvou antonymických anglických pojmů, „ confidentiali- ty “ a „ privacy “. 322 Oba pojmy, které mají být protikladem transparentnosti, však mají ve vztahu k arbitráži odlišný význam. Jejich rozdílnost na začátek může ilustrovat věta „ Arbitration is private but not confidential “. Tato věta již naznačuje odlišnost významu obou výše uvedených pojmů, a to, že slovo „ privacy“ je považováno za „neveřejnost“ rozhodčího řízení. Tedy, je-li rozhodčí řízení neveřejné, lze jej chápat jako proces, který není přístupný veřejnosti a kterého se účastní jen strany sporu, případně osoby, které mají být v řízení vyslechnuty jako svědci apod. Pokud však nějaká informace z řízení unikne na veřejnost, nejde nutně o porušení procesních povinností ve vztahu k neve- řejnosti řízení. O takové porušení by však mohlo jít, kdyby rozhodčí řízení bylo plně řízeno i principem „ confidentiality “ – tedy důvěrnosti. Transparentnost protikladem obou pojmů dohromady a lze nejlépe ilustrovat právě na vysvětlení těchto pojmů. 2.1 Privacy (neveřejnost) Neveřejnost rozhodčího řízení se odvíjí od skutečnosti, že rozhodčí řízení má co do povahy smluvní základ a tím se výrazně odlišuje od klasického soudního řízení. Neveřejnost je obecně a dlouhodobě považována za inherentní prvek rozhodčího říze- ní, který jej do značné míry i definuje. Reprezentativní literatura v této oblasti uvádí, že arbitráž je výhradně neveřejným tribunálem pro řešení sporů a veřejnost by neměla být připuštěna, pokud tak namítá některá ze stran sporu nebo nesouhlasí-li rozhod- ce. 323 Podobný význam neveřejnosti a její status je i v případě tzv. mediace, ve které má obdobný význam jako v rozhodčím řízení. 324 Nejde tudíž u alternativních řešení sporů o žádnou zvláštnost. V současnosti např. současná rozhodčí pravidla UNCITRAL uvádějí v článku 28 odst. 3, který stanoví v první větě: „Ústní jednání je neveřejné, pokud se strany nedo- hodnou jinak. Rozhodčí senát může vyžadovat vykázání jakéhokoliv svědka nebo svědků, včetně znaleckých svědků (znalců) do ústraní po dobu výslechu jiných svědků, s výjimkou svědka, včetně znaleckého svědka (znalce), který je stranou rozhodčího řízení, který by principiálně neměl být žádán, aby se vzdálil.“ Neveřejnost je obdobně upravena např. v pravidlech Mezinárodní obchodní ko- mory (ICC), článku 26 odst. 3, že: „Rozhodčí soud bude na starosti slyšení, na kterém 322 Srov. NOUSSIA, K.: Confidentiality in International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of the Position under English, US, German and French law , Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 20. 323 Srov. DEMETRIADES CH., DILLON M., JOHNSTONE CH., MOORE Ch.: Russell on the law of arbitration, Stevens, „ Arbitration is a private tribunal for the settlement of disputes. The public, therefore, may not be admitted if their admission is objected to by either party or the arbitrator.” 324 Srov. NOUSSIA, K.: Confidentiality in International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of the Position under English, US, German and French law , Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 16.

165