Sborník č. 52

která se objevuje jak u NAFTA, která proceduru skládající se ze dvou kroků před- pokládá ve sdělení FTC, tak u rozhodčích pravidel ICSID. Na rozdíl od fyzických a právnických osob tuto podmínku třetí smluvní státy splňovat nemusí. Návrh před- pokládá podání dvou druhů: i) související s právním výkladem smlouvy ii) která se týkají skutkových a případně jiných tvrzení. Podání amici curiae mají být rozhodčím tribunálem hodnocena z hlediska zájmu, který má osoba amicus curiae a relevantnosti obsahu jejího podání. Usuzuji proto, že tento článek bude v praxi fungovat obdobně, jak se tak děje v současnosti v NAFTA či ICSID. Umožnění podání třetích osob rozhodčímu tribunálu odkrývá mnoho dalších aspektů a zejména nebezpečí, která na první pohled nejsou viditelná. Mohou se však ukázat jako jeden z prvků negativně ovlivňující investiční arbitráž (minimálně však v důvěru v institut amicus curiae ). V současnosti není k dispozici ani v jiných oblastech investiční arbitráže žádný me- chanismus, který by ex post ukládal sankci osobě amici curiae za uvedení tribunálu v omyl. K minimalizaci případných negativních následků, výše uvedené případy jsou formální a obsahové náležitosti uvedené ve článku 4 odst. 3 a oprávnění tribunálu podle článku 4 odst. 5 a 6 a článku 5 odst. 4 a 5 (tyto články jsou ve svém znění to- tožné) zajistit, aby amici curiae nezatěžovali rozhodčí řízení. Strany sporu jsou zároveň oprávněny vyjádřit se k obsahu podání amici curiae . Stále však zůstává k zodpovězení otázka vztahující se k článku 5 odst. 1, a to jestli bude rozhodčí tribunál povinen nebo jen oprávněn přijímat podání třetích smluvních států vztahující se k interpre- taci smlouvy. Tato otázka zůstala otevřená kvůli zhodnocení případného rozporu s již uzavřenými platnými smlouvami. Nicméně nestala se předmětem posledních debat pracovní skupiny. 5.4 Veřejnost jednání Jedním z hlavních rysů pravidel transparentnosti je ponechání rozhodnutí o veřej- nosti v pravomoci rozhodčího orgánu (na základě předchozí konzultace se strana- mi sporu) podle článku 6. Oprávnění rozhodnout o veřejnosti však není neomezené a rozhodčí tribunálu povinnost rozhodnout o utajení alespoň části jednání, pokud pro to existují okolnosti. Tribunál může rovněž učinit kroky nutné k zajištění přístupu veřejnosti na jednání a taky z důvodů organizačně-technických slyšení případně učinit neveřejné. 5.5 Omezení zveřejňování informací Na posledním jednání pracovní skupiny se opět dostalo prostoru na článek 7 – ome- zení veřejnosti informací. Návrh proto počítá s vymezením určitého druhu informací, které jsou svojí povahou vyňaty z povinnosti publicity. Návrh článku 7 se od říjnového zasedání pracovní skupiny nezměnil a počítá s obecným vymezením informací, které jsou důvěrné obchodní povahy a informací chráněných podle předmětné mezinárodní smlouvy, jež nesmějí být v průběhu řízení zveřejněny. Z důvodu nejednotnosti názorů

181