Sborník č. 52

demické práci se tedy nutně zabývám i aktuálními omezeními a vývojem patentability počítačových programů a dalších právních instrumentů na jejich ochranu. Dále, problematice patentového a vzorového práva se věnuji ve své právní praxi. V tomto kontextu mne pochopitelně zajímá především vývoj v evropském prostoru, tedy to, zda a jak bude prosperovat léta diskutovaný společný evropský patent. Konečně, při svém působení v advokacii se vzhledem ke svému zaměření občas se- tkávám s velmi zajímavými technickými inovacemi (nejen softwarovými), které mají reálný potenciál překročit hranice České republiky i Evropy. Z praxe vím, že často není získání relevantní právní ochrany vynikajících inovací možné právě proto, že je původ- ci inovace finančně, organizačně anebo znalostně nedostupná. Tváří tvář především ekonomickému rozhodnutí, zda financovat nákladnou ochranu svých práv ve světě anebo raději vložit prostředky do praktického rozvoje podnikání zde v České republice anebo v Evropě, totiž běžný český podnikatel s omezenými zdroji zcela pochopitelně spíše volí druhou možnost. Tato práce se snaží odpovědět na otázku, zda recentní ev- ropská a americká legislativa nezačne více nahrávat první možnosti. Má práce se dělí na pět hlavních částí včetně tohoto úvodu a závěru. V druhé části práce se věnuji společnému evropskému patentu, popisuji jeho legislativní ukotvení, princip fungování a zamýšlené přínosy. Ve třetí části práce se zabývám třemi zákony ve Spojených státech amerických, které v posledních měsících (únor a březen) buď vstoupily do legislativního procesu anebo nabyly účinnosti, tj. America Invents Act (zkráceně AIA), Saving High-Tech Innovators from Egregious Legal Disputes Act (akrony- mem SHIELD Act) a tzv. Start-up Act 3.0 . Zaměřuji se zde především na zásadní změ- ny, které k 16. březnu 2013 do amerického patentového práva přináší AIA. Ve čtvrté kapitole se věnuji smlouvě Patent Prosecution Highway uzavřené v říjnu minulého roku americkým United States Patents and Trademark Office (USPTO) a českým Úřadem průmyslového vlastnictví (ÚPV), jejímž hlavním cílem je zrychlení patentové procedury zavedením zvláštního režimu, v němž přebírající patentový úřad může převzít výstupy patentového průzkumu úřadu první přihlášky. Na závěr následuje shrnutí zaměřené na zhodnocení dopadu nových legislativ na smyšleného běžného českého přihlašovate- le, který by měl zájem využít jejích benefitů. 2. Jednotný evropský patent Dne 11. prosince 2012 schválil Evropský parlament legislativu, která v život uvádí jednotný evropský patent (patent EU), 376 tedy silný průmyslově-právní instrument s jednotným účinkem v téměř všech státech EU sloužící k ochraně vynálezů. 376 Označení patentu EU se v čase měnilo podle aktuální politické situace a platformy, v jejímž rámci byl návrh projednáván. Lze se tak i nadále setkat s označením tohoto instrumentu jako patentu Společenství (patentu ES), jednotného evropského patentu (s jednotným účinkem), společném anebo komunitárním patentu anebo zkratkou COMPAT. V rámci této práce budou promiscue užívány termíny společný ev- ropský patent a patent EU. Srov. (Wikipedia – EU Patent, 2013).

188