Sborník č. 52

6) zákaz plnění veřejných zakázek a zákaz účasti v koncesním řízení nebo ve veřej- né soutěži (§ 21 zTOPO), 7) zákaz přijímání dotací a subvencí (§ 22 zTOPO), 8) uveřejnění rozsudku (§ 23 zTOPO). ZTOPO dále rozeznává ochranné opatření zabrání věci nebo jiné majetkové hod- noty (§ 26 zTOPO). Mezi tresty, které v ustanoveních zTOPO chybí a které lze považovat při ukládá- ní sankcí za deliktní jednání právnických osob za přiléhavé, chybí např. trest obecně prospěšných prací uložených právnické osobě, zákaz reklamy nebo zákaz propagace zboží a služeb či trest, resp. ochranné opatření náhrady způsobené škody. 19 Široký vý- čet sankcí však obecně lze považovat za pozitivní počin zákonodárce, ani ten se však nevyhnul určitým nedostatkům v úpravě jednotlivých ustanovení upravujících sankci- onování právnických osob dle zTOPO. V ustanovení § 16 odst. 1 zTOPO je stanoveno, že „trest zrušení právnické osoby nelze uložit, vylučuje-li to povaha právnické osoby“. Ve spojení s ustanovením § 14 odst. 1 zTOPO, který upravuje kritéria pro výběr druhu trestu a jeho výměry, konkrét- ně pak skutečností, že soud „přihlédne též k tomu, zda právnická osoba vykonává čin- nost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost“ lze usoudit, že strategickým právnic- kým osobám, mezi které lze zařadit právnické osoby typu ČEZ, ČEPS, ČEPRO, ČT, Český rozhlas, České dráhy, veřejné vysoké školy atp. nebude moci být uložen trest zrušení právnické osoby. Domnívám se však, že právě v případě tak fatálního trestu, kterým trest zrušení právnické osoby je, by si toto ustanovení zasloužilo konkrétnější znění, které nepřipustí pochyby. Obdobně lze usuzovat, že v případě trestu propadnutí majetku dle § 17 zTOPO či zákazu činnosti dle § 20 zTOPO by zákon měl stanovit, že tyto tresty nemohou být uloženy specifickým kategoriím právnických osob, kterými jsou stát, územně samosprávné celky, státní organizace, popř. příspěvkové organizace územně samosprávných celků či právnické osoby zřízené dle zákona. Se zrušením právnické osoby jako trestu dle ustanovení § 16 zTOPO souvisí další poznatek. Soud může tento trest uložit, je-li právnickou osobou banka, až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení. Otázkou je, zdali by si soud v případě zvažování uložení tohoto zásadního trestu pro právnickou osobu, neměl vyžádat též stanovisko relevantních orgánů v případě jiných právnických osob, než kterými jsou banky. 20 19 Náhrada způsobené škody je upravena v lotyšském trestním zákoníku z roku 1998, který detailně upravu- je sankcionování trestní odpovědnosti právnických osob v podobě tzv. donucovacích opatření. Náhradou způsobené škody (§ 70.7) se myslí kompenzace hmotné škody způsobené v důsledku trestného činu stejně tak jako náprava dalších zájmů chráněných zákonem a ohrožení práv (odst. 1). Škoda musí být nahrazena nebo napravena z prostředků právnické osoby. 20 Srov. důvodovou zprávu k ustanovení § 20 zTOPO, kde se uvádí, že „Lze předpokládat, že si soudy jako podklad pro své úvahy o přiměřenosti trestu budou vyžadovat stanoviska příslušných ústředních orgánů,

19