Sborník č. 52

Odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti z hlediska trestního práva JUDr. Michaela Pobořilová 1. Úvod Neoddělitelnou součást dnešního světa představují informační technologie, které za- sahují do veškerých sfér společnosti – technologické, ekonomické, společenské a v ne- poslední řadě i právní. V kontextu uvedeného pak hovoříme o informační společnos- ti. Jeden z nejvýznamnějších aspektů informační společnosti představuje Internet 57 , jenž umožňuje společnosti a jejím členům možnost zprostředkování vztahů ve výše uvedených sférách. Toto zprostředkování zajišťují, zjednodušeně řečeno, poskytova- telé připojení internetu, tj. poskytovatelé služeb informační společnosti. Informační společnost a v této souvislosti vznikající vztahy podléhají nepochybně normativnímu systému. S neustále rostoucím počtem uživatelů Internetu 58 a v něm proudících infor- mací však vyvstává nutnost zamyšlení se nad skutečností, zda za případné protiprávní jednání odpovídají i poskytovatelé služeb informační společnosti. Již na tomto místě lze předestřít, že odpovědnost zmíněných subjektů není jednoznačná a případně je považována za komplikovanou. K tomu, abychom se dobrali odpovědi na otázku, zda lze postihovat poskytova- tele služeb informační společnosti, je nutné přistoupit k rozboru základních pojmů ve spojitosti s mezinárodní a vnitrostátní právní úpravou k dané problematice. V tom- to rámci je pak stěžejní vyjasnění, jaký typ odpovědnosti tyto subjekty mají a zda odpovědnostní vztah za porušení povinnosti nebo společensky škodlivé jednání může dosáhnout intenzity trestně právního postihu s ohledem na veškeré okolnosti a povahu informační společnosti. Zejména v této oblasti z hlediska práva dochází k prolínání soukromoprávní a veřejnoprávní sféry, které eliminuje efekt možného užití trestně- právního postihu. Je však do budoucna tato situace přijatelná? Cílem této práce je přinést základní aspekty pohlížení na odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti, tzn. subjektů z hlediska trestního práva, ať už společen- sky škodlivé jednání způsobí vlastním jednáním, nebo participují nezávisle na jejich vůli na takovém jednání způsobeném činností třetích osob, nejčastěji uživatelů služby informační společnosti. Dochází-li totiž k páchání trestné činnosti třetími osobami 57 Tento výraz je v této práci rozlišován ve dvojím významu. Internet (s velkým písmenem) představuje vlastní jméno celosvětové informační a komunikační sítě; internet (s malým písmenem) je používán ve významu propojené počítačové sítě – komunikačního média. Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v.v.i. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=internet&Hle- dej=Hledej 58 V roce 2012 činil počet uživatelů na celém světě 2,4 miliardy. Informace dostupná z http://blog.green- housing.cz/statistiky-internetu-pro-rok-2012.

36