Sborník č. 52

ní, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat. Vzhledem ke skutečnosti, že v projednávané trestní věci obvinění souhlas k poskyt- nutí těchto údajů nedali, bylo nutno postupovat analogicky podle ustanovení § 88a odst. 1 TrŘ. V této souvislosti je nutno poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 502/2000, podle kterého je soukromí každého člověka hodno ochrany ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod nejen ve vztahu k vlastnímu obsa- hu zpráv podávaných telefonem, ale i ve vztahu k údajům o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor. Tyto údaje jsou nedílnou součástí telekomunikace uskutečněné prostřednictvím telefonu. Jestliže ústavní pořádek České republiky připouští průlom této ochrany, děje se tak pouze a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti, případně v zájmu ústavně zaručených práv a svobod jiných; sem spadá především ne- zbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustný je tedy pouze zásah do základního práva nebo svobody člověka ze strany státní moci, jestliže jde o zásah nezbytný ve výše uvedeném smyslu. K tomu, aby nebyly překročeny meze nezbytnosti, musí existo- vat systém adekvátních a dostatečných záruk, skládající se z odpovídajících právních předpisů a účinné kontroly jejich dodržování. S ohledem na to, že jsou stanovena pra- vidla pro odposlech a záznam telekomunikačního provozu ze strany státních orgánů, která umožňují kromě dalších údajů pořídit především obsah telefonické zprávy, je možné postupovat podle těchto pravidel i při pořizování či získávání těchto „dalších“ údajů, tj. při evidování telekomunikačního provozu. Porušení těchto pravidel při po- řizovaném získávání těchto dalších důkazů vytváří nezákonnost důkazu provedeného v trestním řízení a má samo o sobě za následek, že i proces hodnocení důkazů jako celek trpí zásadní vadou. Stejné závěry prezentoval Ústavní soud i v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 789/06. Orgány přípravného řízení trestního tak musely po tomto rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci přistoupit ke zpracování znaleckého posudku opětovně, a to až po nařízení příslušného soudce. Jak je vidno i z tohoto rozhodnutí, špatný postup orgánů činných v trestním řízení lze zhojit vydáním příkazu podle § 88a TrŘ. To potvrzuje i rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 156/2001 ze dne 29. ledna 2002 (publikovaný pod č. 14/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek): „ Vadu důkazu spočívající v tom, že úda- je o uskutečněném telekomunikačním provozu byly vyžádány v rozporu se zákonem, lze za účinnosti novely trestního řádu č. 265/2001 Sb. napravit postupem podle § 88a TrŘ, ovšem za předpokladu, že příslušný operátor bude mít předmětné údaje ještě k dispozici.“ Z tohoto vyplývá, že důkaz byl sice získán v rozporu s trestním řádem, ale toto pochy- bení orgánů činných v trestním řízení lze uvedeným postupem napravit. 4. Závěr Pro zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot stanoví trestní přesná pravidla, která je nutno bezvýjimečně dodržovat. Je tomu tak proto, že jde o zákonné výjimky

75