Sborník č. 52

korporací, charakteristických smluvní autonomií účastníků těchto vztahů a volnou hospodářskou soutěží. Pro posouzení souladu ustanovení českého autorského zákona, zakládajícího de fac- to zákonný monopol pro kolektivní výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany (autorskému dílů) jednou osobou kolektivního správce s unijním právem, se nabízejí do pozornosti zejména ustanovení článků 56, 57 a 102 SFEU, potažmo člá- nek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, který detailněji rozvádí normativní rámec předmětných ustanovení SFEU. 166 Normativní aplikace směrnice o službách na vnitřním trhu na kolektivní správu po- skytovanou v jednotlivých členských zemích EU není jednoznačná. Objasnit tuto otázku by měl článek 17 uvedené směrnice, který demonstrativně vypočítává výjimky z režimu volného pohybu služeb na vnitřním trhu, které vztahuje i na autorská práva a práva související. Nezachování této exempce u kolektivní správy autorských práv coby služby, by naopak v kontextu předmětných norem směrnice znamenalo pro člen- ské státy zákaz uplatňování koncesí a dohledové pravomoci na činnost zahraničního kolektivního správce působícího na jejich územích. Působení tohoto zahraničního ko- lektivního správce by s ohledem na teritoriální povahu z rozsahu směrnice vyjmutých autorských práv a na absenci harmonizovaného unijního autorského práva bylo právně neregulovatelné. 167 Předpokladem smysluplné konfrontace unijní právní regulace volného pohybu slu- žeb s legislativním nastavením kolektivní správy podle českého autorského zákona je terminologická shoda ve výkladu pojmů služby a jejího poskytovatele na relevantním trhu, aplikovaných na činnost osoby kolektivního správce. Jako právnická osoba svěře- necké povahy se svépomocným účelným spravováním majetkových záležitostí autorů 166 Podle článku 56 SFEU jsou zakázaná omezení volného pohybu služeb uvnitř Unie pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, než kde se nachází příjemce služeb. Článek 57 SFEU službami rozumí úplatné výkony a jako takové demonstrativně vyjmenovává činnosti průmyslové a obchodní povahy, řemeslné činnosti a činnosti v oblasti svobodných povolání s tím, že poskytovateli služby za účelem jejího poskytnutí umožňuje dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům. Článek 102 SFEU zakazuje, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívalo dominantního postavení na vnitřním trhu nebo na jeho podstatné části. Zneužití je pak spatřováno v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek; v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů; v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži; a v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s před- mětem těchto smluv nesouvisejí. 167 V odborné literatuře se mluví i o prostředí hmotněprávního vakua, ve kterém by se pohyboval kolektivní správce poskytující multi-teritoriální licence. Viz bod 20, Comments of the Max Planck Institute for Intellectual Property and Competition Law on the Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on collective management of copyright and related rights and multi-territorial licen- sing of rights in musical works for online uses in the internal market COM (2012)372.

87