Sborník č. 52

kolektivní správy zmatek, nepřehlednost v dokumentování oprávněně zastupovaných repertoárů i v monitorování jejich užití různými poskytovateli online licencí, práv- ní nejistotu pro uživatele a ohrožuje tak stabilitu kolektivní správy, která zaručovala doposud příjmy na autorských odměnách všem zájemcům o kolektivní zastupování autorských práv, bez neodůvodněného diferencování či preferování jednotlivých hu- debních repertoárů. Děje se tak na úkor zásad rovného přístupu k celému spektru zastupovaných autorů, i proti principu solidarity, na kterém původní mechanizmus kolektivní správy v jejím pravém slova smyslu stál. Podobné řešení, spočívající na zásadách tzv. emisní teorie – tedy na určení kritéria příslušnosti poskytovatele licence podle místa originálního užití, bylo původně podle návrhů evropských kolektivních správců a některých uživatelů – zejména původních vysílatelů zvažováno i pro internetové služby. Nakonec však Komise přistoupila, jak bylo uvedeno výše, k variantě neformálně označované jako model takzvaného evrop- ského pasu, preferující jednu anebo několik málo osob poskytovatelů online licencí pro území vnitřního trhu, splňujících obchodně nastavená pravidla pro jeho udělení. Zavádí tím de facto přímé centrální licencování repertoárů, které ve svých důsledcích oslabuje základní princip kolektivní správy, kterým je účelnost a společný prospěch kolektivně zastupovaných nositelů práv (zejména autorů hudebních děl), a to privi- legováním individuální vůle pořád ještě kolektivně zastupovaného nositele práv, nad konsensem ostatních takto zastupovaných autorů. 6. Závěr Specifické postavení organizací kolektivního spravování majetkových zájmů autorů a nositelů práv souvisejících s autorským právem, sledující jejich praktickou realizaci v podmínkách individuálně nekontrolovatelného nakládání s nehmotnými statky uži- vatelskou veřejností, má své opodstatnění i v postmoderní době digitálních informač- ních technologií. Tento význam osob pověřených samotnými autory k uplatňování jejich majetkových zájmů ve vztahu k potenciálně všudypřítomnému a nezastupitelné- mu tvůrčímu obsahu ospravedlňuje jejich exempci z tržních vztahů obchodních kor- porací, vyznačujících se konkurenčním bojem o spotřebitele, generujícím komerční ceny nabízeného spotřebního a zužitkovatelného zboží. Evropská komise se prostřednictvím legislativní předlohy předmětné směrnice snaží přimět kolektivní správce a další zainteresované subjekty k re-agregování repertoárů a online uživatelských práv k nim v podmínkách multiteritoriálního licencování digi- tálních i online hudebních služeb a zavést tak mezi jedinečné katalogy kolektivně chrá- něných děl soutěž, vedoucí k prosazení toho nejžádanějšího z nich. Nejžádanějšího ovšem z perspektivy komerčně působících nakladatelů, kteří takovýto katalog svěří do rukou centrální korporace, fungující s motivací akcionáře (nikoli správce) ve vztahu k centrálně licencovanému obsahu. Výsledný efekt tohoto výběru se projeví v podobě nežádané fragmentace repertoárů. Malí a střední evropští kolektivní správci tak bu- dou nuceni poskytnout své katalogy děl pro online licencování marketingově silným

96

Made with