Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

lidských práv (crimes against humanity) , což vtisklo i další pojmovou charakte- ristiku obecnému mezinárodnímu právu, což už je ustáleně uznáváno. Stalo se totiž už zcela nesporným právním řádem mezinárodního společenství (viz výše), jenž zavazuje všechny státy, zatímco institut mezinárodní smlouvy jen některé, a to účastnické strany té které smlouvy. Tím ale také vznikla nová relace. Dříve − v období tradičního mezinárodního práva − se uplatňovalo dělení na státy, které se chtěly ve vzájemných vztazích řídit obyčejovým právem, a státy, které daly přednost naopak smluvní úpravě těchto vztahů. Znamená to tedy, že v tomto druhém případě buď vyloučily působnost tehdejšího obyčejového mezinárodního práva, ta byla totiž v celém rozsahu takto derogovatelná, anebo smlouvou si upravily to, co obecně uprave- no nebylo nebo dosud nebylo. Nadto vždy a za všech okolností měly (právem nenormovanou) volnost přikročit k použití síly, pokud ovšem k tomu měly též mocenské náležitosti a předpoklady. V současném mezinárodním právu je situace odlišná. Státy se totiž musí řídit obyčejovým obecně platným právem, a to v případech, které jsou tímto právem kogentně normovány. Derogovat působnost obecně platných pravidel mohou jen tehdy, pokud jsou dispozitivní povahy, pak je případně i mohou nahradit úpravou smluvní; rozumí se, že cestou sjednání smlouvy se upravují též otázky dosud neupravené normativitou obecně platnou. Pochopitelně bude v popředí našeho zájmu právě v oblasti kodifikační čin- nosti zjistit, o která pravidla vlastně jde. Kogentní pravidla jsou totiž součás- tí obyčejového obecně platného práva, takže písemný výklad jejich obsahu, podaný tou kterou kodifikační úmluvou, by tu v mnohém mohl být relevant- ní. Situaci však komplikuje jev pravidel, jež sice nejsou kogentními pravidly, avšak jejich působnost rovněž nelze derogovovat (rules of non-derogable status, règles indérogeables) ; příklad − pacta sunt servanda . 8. Komise pro mezinárodní právo , výsledky její počáteční kodifikační činnosti Bezprostředním předchůdcem Komise pro mezinárodní právo byl Výbor pro progresivní rozvoj mezinárodního práva a jeho kodifikaci, vytvořený na základě rezoluce Valného shromáždění OSN 94 (I) z 11. 12. 1946. Tento výbor, zvaný též „Výbor sedmnácti“, se scházel v průběhu r. 1947 a přijal zprávu doporuču- jící zřídit Komisi pro mezinárodní právo, která by měla být složena z nezávis- lých odborníků. Během druhého zasedání Valného shromáždění se velká vět- šina v Šestém (právním) výboru vyslovila pro zřízení Komise pro mezinárodní

21