Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

jestliže její porušení jednou stranou zásadně mění postavení každé smluvní strany, pokud jde o další plnění jejich závazků vyplývajících ze smlouvy (a material breach of its provisions by one party radically changes the position of every party with respect to the further performance of its obligations under the treaty, čl. 60, odst. 2, lit. c). Příkladem může být kterákoli mnohostranná odzbrojovací smlouva. Avšak také zde platí, že při závažném porušení smlouvy tohoto typu bude další suspendování odzbrojova- cích závazků nejen k tíži porušitele smlouvy, který svým předchozím protiprávním postupem chtěl získat jenom faktickou výhodu, ale bude i k tíži ostatních smluvních stran. To proto, že naopak neodhodlat se za této situace ke zbrojení, by pro ně moh- lo vyvolat i ohrožení ze strany již zbrojícího porušitele dané smlouvy. Právě z tohoto důvodu jsou odzbrojovací smlouvy též provázeny tzv. implementačním režimem, jehož hlavním smyslem je nejrůznějšími prostředky inspekce a kontroly předcházet jejich porušování (viz níže). Pokud jde o výše položenou otázku, co nového vnesla Vídeňská úmluva (1969) do problematiky skončení smluv dlužno tedy konstatovat, že se tak stalo pouze přijetím procedurálních pravidel. Pokud jde o hmotněprávní pravidla, dochází jen k dalšímu „konzervování“ úpravy předchozí a dávné, byť podané jen for- mou obyčejovou. Jde o jakési reziduum z dřívějška, jež má nadále sedes materiae v primární normativitě stanovící právní režim mezinárodních smluv. 11. Revize smlouvy mnohostranné Ovšem nejčastěji důvody změněných okolností uplatňují jen některé smluvní strany, a to u mnohostranných smluv s velkou účastí států. Jelikož je obecným zájmem států, aby co největší jejich počet zůstal ve vzájemných právních vzta- zích a nebyla obnovena nežádoucí situace vztahů vůbec nenormovaných, tedy volnostních, je pak jedinou cestou, jak překonat řečený rozpor − mezi těmi, kteří se změny okolností dovolávají, a těmi, kterým naopak stav dané normati- vity vyhovuje −, a to revizí (revision) předmětné smlouvy podle čl. 40 Vídeňské úmluvy (1969). Přitom je nepodstatné jakou formou, tj. typem smlouvy, byla revize provedena, v mezinárodním právu totiž neplatí, že by normativní akt bylo možno změnit jen normativním aktem následným, majícím sice odlišný obsah, je ale stejného druhu (acte contraire) . Lze tudíž revizi provést i smlouvu sjednanou ve zjednodušené formě. Není také rozdílu mezi tím, kdy se změna týká smlouvy jako celku, a kdy jsou měněna jen jednotlivá ustanovení smlouvy (amendment). Takto provedenou revizí pak vzniká poměrně složitá variabilita právních poměrů. A to tím, že (a) určité státy zůstávají nadále vázány smlouvy původní, avšak stanou se též účastníky smlouvy revidující, čímž se mezi nimi provádí

92