Střety zájmů při ochraně biodiverzity a klimatu

2. Koncept přírodě blízké obnovy S krajinou narušenou těžbou si většina z nás spojuje negativní konotace typu „mě síční krajina“, „postindustriální území“ aj. Paradoxně však v důsledku hornické čin nosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem mohou vznikat území chudá na živiny a vegetační pokryv, která představují stanoviště pro některé zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, které se v české krajině vyskytují již jen vzácně. 8 Do nabytí účinnosti zákona č. 284/2021 Sb. však bylo poměrně obtížné poskytnout těmto stano vištím adekvátní ochranu, protože plány rekultivace, resp. plány sanace a rekultivace, 9 které schválil příslušný správní orgán a jejichž obsah se stal součástí pravomocných správních rozhodnutí, počítaly s provedením rekultivace některým z tehdy standard ních způsobů (zemědělská, lesnická nebo hydrická rekultivace), blíže viz § 9 odst. 6 písm. d) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „ZOZPF“), ve znění platném do 1.1.2024, resp. § 17 odst. 8 a contrario zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon (dále jen „lesní zákon“), ve znění platném po 1. 1. 2024. Charakteristickým rysem těchto způsobů rekultivace je technická rekultivace, spo čívající v provedení terénních úprav území (např. srovnání terénu, aplikace ornice), 10 která však mnohdy vedla k narušení takto spontánně vzniklých stanovišť. Vedle toho zemědělská a lesnická rekultivace předpokládá provedení biologické rekultivace, jejíž smyslem je příprava půdy na budoucí využití a která zahrnuje též prohnojení půdy, 11 což má negativní efekt na stanoviště chudá na živiny. Na tento problém ochrany přírody poukazovala odborná literatura dlouhodobě, 12 nicméně samotné zavedení institutu přírodě blízké obnovy do českého právního řádu 8 AVEX. Přírodě blízká rekultivace dolů a lomů – expertní stanovisko AV ČR. Online. 2025. Dostupné z https://www.soc.cas.cz/cz/publikace/prirode-blizka-rekultivace-dolu-a-lomu [citováno 2025-05-09]. 9 Plán sanace a rekultivace se zpracovává pouze v dobývacích prostorech dle § 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon. V případě těžby nevyhrazených nerostů se zpracovávají pouze plány rekultivace podle ZOZPF a lesního zákona. Blíže viz VÍCHA, Ondřej. Ložiska nevyhrazených nerostů jako součást pozemku: vybrané otázky . Online. In: Pozemek v právních vztazích , 2012. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné z https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2012/files/pozemek/VichaOndrej.pdf [cito váno 2025-05-17] 10 V případě dobývacích prostorů však tuto úlohu (s výjimkou např. aplikace ornice) plní sanace, kterou § 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, definuje jako „ uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního před pisu; součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu .“ Při zahlazování následků těžby v dobývacích prostorech tedy sanace procesně předchází provedení technické rekultivace. 11 Blíže viz § 16 odst. 3 vyhlášky č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. 12 Namátkou ŘEHOUNEK, Jiří; ŘEHOUNKOVÁ, Klára a PRACH, Karel. Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi . Online. Calla, České Budějovice, 2010, s. 11 a 12. Dostupné z https://www.calla.cz/piskovny/wordpress/wpcontent/uploads/sbornik_internet. pdf [citováno 2025-05-13]

100